Fungovala jen pár měsíců, ale způsobila revoluci
.webp?ts=)
Když dnes chcete přesnou předpověď počasí, většinou jí máte přímo v kapse. Díky aplikacím na mobilním telefonu můžete získat nejen několik přesných prediktivních modelů vývoje srážek a teplot, ale také aktuální snímky oblačnosti přímo z družice. To si výzkumníci před 65 asi neuměli ani představit.
Dne 1. dubna 1960 se do vesmíru vydala první meteorologická družice v historii – TIROS-1 (Television InfraRed Observation Satellite). Tento průlomový krok ve vědeckém výzkumu počasí umožnil poprvé sledovat atmosférické jevy z oběžné dráhy a přinesl revoluci v předpovědi počasí.
Družice TIROS-1 byla vyvinuta NASA ve spolupráci s americkou agenturou pro výzkum počasí a americkou armádou. Měla tvar nízkého válce o průměru 107 cm a vážila přibližně 122 kg. Byla vybavena dvěma televizními kamerami, které dokázaly přenášet snímky oblačnosti na Zemi, což vědcům poskytlo dosud nevídané možnosti sledování vývoje počasí v reálném čase.
První snímky, které družice poslala, ukázaly, že koncept sledování a předpovídání počasí z oběžné dráhy je nejen uskutečnitelný, ale i mimořádně užitečný. Vědci poprvé získali globální pohled na počasí, což vedlo ke zlepšení předpovědí bouří, hurikánů a dalších atmosférických jevů.
Krátký, ale nezměrně užitečný život
Družice fungovala pouze 78 dní, než došlo k poruše elektroniky, ale i za tuto krátkou dobu poskytla nesmírně cenná data. Mise TIROS-1 potvrdila, že meteorologické družice mají obrovský potenciál a položila základ pro další satelitní programy. V následujících letech byly vypuštěny další družice TIROS, které systém satelitního sledování počasí postupně zdokonalovaly.
Díky družici TIROS-1 se meteorologie přesunula na novou úroveň. Před jejím vypuštěním se meteorologové spoléhali na pozemní stanice, balóny a letadla, což bylo omezené a často nepřesné. Satelitní technologie umožnila nepřetržité monitorování atmosféry a pomohla vytvořit modely počasí, které dnes slouží pro každodenní předpovědi. Odstartovala éra, ve které jsou satelitní snímky běžnou součástí předpovědi počasí. Od dob TIROS-1 se technologie výrazně posunula, ale jeho odkaz přetrvává – moderní družice dnes poskytují detailní data o klimatu, teplotách oceánů, pohybu atmosférických front i dlouhodobých změnách klimatu.