Historický moment patřil Brnu
Rok 1923, Československo. Rádio se tehdy poprvé nadechlo naplno a české i moravské tóny se doslova rozletěly vzduchem napříč Evropou.
Experiment, který přerostl očekávání
První velký moment se neodehrál v Praze, ale v Brně. V noci z 11. na 12. února 1922 se z tamní pokusné stanice do éteru ozvaly české lidové písně. Šlo o experiment, který měl otestovat možnosti radiofonního vysílání, jenže výsledek překvapil i samotné tvůrce.
Signál z Brna totiž zachytili radioamatéři až v Římě a v dánském Løgby.
Rádio jako luxus pro vyvolené
Rádio se takřka přes noc stalo technologickou senzací, i když zpočátku jen pro úzký okruh zasvěcených. Posluchači byli hlavně technici, úředníci a nadšenci, kteří si mohli dovolit drahé přijímače a měli nervy na neustálé praskání a výpadky signálu.
Skutečný zlom přišel až v roce 1923, kdy Ministerstvo pošt a telegrafů dalo zelenou pravidelnému vysílání.
Od pokusu k pravidelnému programu
Symbolickým startem se pak stal 18. květen 1923. Přesně ve 20:15 se z vysílače v Praha-Kbely rozeznělo první večerní dvouhodinové vysílání určené pro veřejnost, tehdy ještě pro doslova stovky posluchačů. Program zahrnoval hudbu, zprávy i recitace a vysílalo se dvakrát týdně. Kulturní revoluce.
Československo se díky tomu zařadilo hned za Velkou Británii jako druhá země v Evropě, kde běžel pravidelný rozhlasový program.