Hlavolam století

30. 1. 2026

Rubikovu kostku zná snad úplně každý. Ale umíte jí složit? Možná by stálo za to to dnes alespoň zkusit. Legendární vynález dnes slaví narozeniny. 30. ledna 1975 na něj maďarský vynálezce Ernő Rubik podal patent.

Rubik, původem z Budapešti, nebyl žádný šílenec posedlý hlavolamy, ale sochař a architekt, který v roce 1974 vytvořil trojrozměrnou skládačku hlavně jako výukovou pomůcku pro své studenty. Chtěl jim názorně ukázat princip prostoru a pohybu, jenže místo obyčejné školní pomůcky vznikla věc, která později doslova pobláznila celý svět.

První prototyp sestrojil během několika týdnů, ale opravdový herní zápal přišel paradoxně až poté, co patent odevzdal. Postupem času se prodalo přes 350 milionů těchto barevných krychliček po celém světě. Rubikova kostka tak nastartovala obrovský boom hlavolamů a spojila generace. Tehdejší padesátníci si s ní hráli stejně nadšeně jako skejťáci v osmdesátkách nebo dnešní speedcube komunita, která ji skládá rychleji, než vy stihnete mrknout.

Rubikovu kostku je možné složit různými způsoby. Existuje spousta systematických metod, díky kterým ji zvládne vyřešit i úplný začátečník. Jednotlivé postupy se liší hlavně tím, kolik tahů je k jejich složení potřeba, jaký mají princip a kolik algoritmů si člověk musí zapamatovat.

Nejčastější a nejznámější metoda je skládání po vrstvách, tedy nejdřív jedna strana, potom prostřední a nakonec poslední (takzvaná beginner metoda). Mezi další známé způsoby patří například CFOP (Fridrichova metoda), Petrusova metoda, Zborovski–Bruchem metoda nebo corners first. 

V červenci 2010 se  podařilo dokázat, že jakoukoli kombinaci Rubikovy kostky lze vyřešit maximálně ve 20 tazích. V roce 2025 ji pak robot dokázal složit za rekordních 0,103 sekundy.