Hudba, která zní i po dvou stoletích
.webp?ts=)
Dnes si připomínáme narození muže, který zásadně ovlivnil českou hudbu. V roce 1824 se v Litomyšli, přímo v areálu zámeckého pivovaru, narodil Bedřich Smetana. Jeho otec František byl sládkem a vášnivým hudebníkem. V rodině se tak hojně muzicírovalo.
Poprvé veřejně vystoupil už v šesti letech. Hrál na klavír a brzy bylo jasné, že má výjimečný talent. Studoval v Jindřichově Hradci, Německém Brodě i v Praze. Školní prospěch ho příliš nezajímal, hudba ale ano. Do deníku si jako mladík napsal, že chce být „v technice Lisztem a v komponování Mozartem“.
V Praze si otevřel vlastní hudební ústav. Mezi jeho příznivce patřil právě i Franz Liszt, který ho podporoval finančně a pomohl mu vydat první skladby.
Švédská stopa a návrat domů
V padesátých letech 19. století odešel do švédského Göteborgu. Působil tam jako dirigent a pedagog. Získal tady jak zkušenosti, tak i sebevědomí. Po návratu do Čech se naplno zapojil do budování české národní hudební identiti.
Stal se prvním kapelníkem Prozatímního divadla v Praze a zasloužil se o rozvoj české opery.
Hudba jako symbol národa
Jeho nejznámějším dílem je cyklus symfonických básní Má vlast. Zajímavostí je, že Vltavu složil během pouhých tří týdnů.
Velký úspěch dodnes slaví také opera Prodaná nevěsta.
Hudba v hlavě
Ve svých padesáti letech začal ztrácet sluch. Nakonec o něj přišel úplně. I tak ale nepřestal tvořit. Právě v době úplné hluchoty vznikla velká část cyklu Má vlast.
Život plný radostí i ztrát
Jeho osobní život nebyl lehký. Přišel o několik dětí i o první manželku.
Zemřel v roce 1884 v Praze. Pohřben je na Vyšehradě mezi nejvýznamnějšími osobnostmi české kultury.
Dnes, více než dvě století od jeho narození, zní jeho hudba dál. Každý rok zahajuje festival Pražské jaro právě Má vlast.
.jpeg)