Jak jeden výlet do Norska změnil české zimy

17. 12. 2025

Pro spoustu lidí je nemyslitelné si zimu vůbec jen představit bez lyží. A 17. prosince 1892 se symbolicky zrodila historie zimních sportů v Čechách. Stálo za ní nadšení jednoho šlechtice a inspirace severem.

Tím mužem byl Jan hrabě Harrach, majitel panství v Jilemnici, který se během své cesty do Norska setkal s tehdy neobvyklým jevem. Lidé se po sněhu pohybovali na dlouhých dřevěných prknech a běžecké lyžování zde fungovalo jako plnohodnotný sport i dopravní prostředek. Harrach se rozhodl tento severský vynález přivézt do Krkonoš a 17. prosince 1892 objednal první lyže, které kdy na území Čech dorazily.

Do hor tehdy putovaly dva páry. Norská firma Ganzterer dodala jasanové lyže, vídeňská společnost Thonet pak vyrobila lyže z bukového dřeva. Právě tyto dva páry se staly doslova předlohami pro vznik domácí výroby. Na panských pilách ve Štěpanicích u Jilemnice se pustili do experimentování a začali podle dovezených vzorů vyrábět vlastní „krkonošské“ jasanové lyže.

První lyžování ovšem mělo k dnešnímu komfortu hodně daleko. Lyže byly těžké, neohrabané a místo dnešních holí se často používala jedna silná tyč s kovovým hrotem. Lesní rohači si k lyžím připínali dlouhé rákosové poutko a při jízdě se zapichovali do sněhu, aby udrželi rovnováhu nebo zabrzdili. 

Harrachovo nadšení se rychle šířilo dál. Jeho známý, hrabě Czernin z Vrchlabí, nechal jeden z prvních párů poslat do Pece pod Sněžkou, do oblasti tehdy známé jako Riesenhain, dnešní Velká Pláň. Právě tady vznikly další zásadní inovace. Josef Míťhner a Robert Wilhelm Sagasser začali podle vzoru vyrábět lyže ze smrkového dřeva, které se ukázaly jako lehčí a pružnější. Jízda na nich byla výrazně snazší a zábavnější.

Ušli jsme dlouhou cestu. Od těžkých jasanových lyží a jedné tyče s hrotem až po moderní carvingy, skialpy a přeplněné sjezdovky. A to všechno díky jedné cestě do Norska a zvědavosti, která změnila české zimy navždy.