Jak se z neúspěšné premiéry stala nejslavnější česká opera?

30. 5. 2025

Znáte Prodanou nevěstu? Tahle operní komedie Bedřicha Smetany je jako domácí koláč: známá, milovaná a pokaždé potěší. Hudební pohádka o Mařence a Jeníkovi  už víc než 150 let baví publikum nejen doma, ale i za hranicemi. A přitom začátky nebyly vůbec růžové.

Byl květen 1866, venku vedro k zalknutí, a v Prozatímním divadle v Praze se chystala premiéra. Bedřich Smetana, tehdy už uznávaný skladatel, osobně dirigoval první představení Prodané nevěsty. Publikum ale skoro nepřišlo. Byly svátky, lidé na výletě a celkově: reakce vlažná. Kritici krčili rameny, diváci spíš nejistě postávali než tleskali. Ředitel divadla nakonec musel Smetanu vyplatit z vlastní kapsy.

Jenže i geniální věci někdy prostě potřebují čas.

Během pár let se z Prodané nevěsty stala milovaná klasika. Lidé si začali pobrukovat melodie, tančili, zpívali sborové pasáže a smáli se postavám jako Kecal nebo Vašek. Opera prošla několika úpravami – Smetana z původní činohry postupně udělal plnohodnotné hudební dílo, až vznikla podoba, kterou dnes známe: svižná, melodická, hravá.

Díky chytlavým motivům, srozumitelnému humoru a tomu, že zpívá česky o českých lidech, se opera stala symbolem národní identity. A nejen to – dobyla i svět. V roce 1892 slavila velký úspěch ve Vídni, v roce 1909 si ji v New Yorku osobně přehrál Gustav Mahler. A od té doby ji hrály desítky světových operních domů.

Je v ní venkovská nálada, humor, důvtip, česká duše i lehká ironie.

Dnes se opera pravidelně hraje na hlavní scéně Národního divadla v Praze i na dalších českých i zahraničních scénách. Režiséři ji sice občas obléknou do moderního kabátu, ale duše zůstává stejná: radostná, poctivá a živá. A pořád má co říct – o lásce, chytrosti, poctivosti… a o tom, že český humor, když je dobře napsaný, nikdy nezestárne.