Jak vypadala první hudební hitparáda?
Konec padesátých let v Británii vibroval v rytmu rock’n’rollu. Mladí tancovali na Elvise, šíleli po Cliffu Richardovi a z gramofonů zněly první singly, které měnily svět. Ale jak tehdy zjistit, která písnička je opravdu nejpopulárnější? Hudební svět potřeboval měřítko a zrodila se hitparáda.
Historie britských žebříčků sahá až do 14. listopadu 1952, kdy hudební týdeník New Musical Express zveřejnil vůbec první přehled nejprodávanějších singlů. Redaktoři tehdy obvolali asi dvacet obchodů s deskami a z jejich údajů sestavili skromný Top 12, který kvůli remízám nakonec obsahoval 15 písní. Na samotném vrcholu se ocitl Al Martinose svou baladou Here in My Heart.
V prvních letech byl systém dost chaotický. Každé médium mělo vlastní metodu i výsledky. Až roku 1958 do hry vstoupily konkurenční časopisy Record Mirror a Melody Maker, které začaly vytvářet vlastní přehledy. Právě Melody Maker pak v listopadu téhož roku přišel i s prvním oficiálním albovým žebříčkem. Hudební žebříčky se staly národním sportem a každý chtěl vědět, kdo bude „number one“.
S nástupem hitparád se změnilo úplně všechno. Úspěch se začal měřit čísly a pořadím v žebříčku. Umístění v Top 10 se stalo snem každého interpreta, a první místo symbolem hudební nesmrtelnosti. Británie propadla nové mánii. Sbírání singlů, tipování vítězů a srovnávání žebříčků. Hudba se proměnila v soutěž i v kulturu sdílené vášně. A britské žebříčky byly po dlouhou dobu výrazně důležitější než ty americké.
Brzy si fenomén všimla i BBC. V druhé polovině 50. let začala vysílat pořady, které přehrávaly aktuální hity, a od roku 1964 se rozjela i legendární show Top of the Pops. Každý týden sledovaly miliony diváků, kdo vystoupí podle svého umístění v žebříčku a často na playback, ale s o to větším efektem. Britové tak dostali svou vlastní „hudební ligu“ a sledovat ji bylo stejně napínavé jako fotbal.
Od té doby se způsob počítání několikrát proměnil. Z původních fyzických prodejů vinylů a CD se přešlo k digitálním downloadům a dnes k streamům. O žebříček se stará Official Charts Company, která kombinuje data z platforem jako Spotify, YouTube nebo Apple Music. Přesto zůstává UK Top 40 pevnou součástí britské hudební identity, stále ji vysílá BBC a stále určuje, co právě hýbe scénou.