Jana Kratochvílová a cena za jinakost

14. 1. 2026

Jana Kratochvílová byla a je zjev, který se nevejde do žádné škatulky. Ani hudební, ani vizuální, ani společenské. Její hlas je nezaměnitelný. Temný, silný, s obrovským rozsahem a zvláštní magickou naléhavostí. Narodila se v roce 1953 a vyrůstala ve Zlíně, kde začínala u houslí. Zlom ale přišel ve chvíli, kdy sáhla po kytaře svého bratra. Jak sama později říkala, tehdy se změnilo úplně všechno.

V 70. letech se postupně propracovala na vrchol československé populární hudby. Zpívala s Country Beatem Jiřího Brabce, později se stala součástí kapely Kroky Františka Janečka a nakonec si založila vlastní skupinu Motor. Právě tehdy vznikly skladby, které se natrvalo zapsaly do paměti tehdejšího publika. V stínu kapradiny, Tvé publikum jsem já, Copánky nebo Dlouhá bílá žhnoucí kometa.

Jenže to, co fanoušci milovali, bylo pro tehdejší režim problémem. Jana Kratochvílová byla příliš svobodná, příliš jiná a příliš výstřední. Rock-reggae výraz, extravagantní image a neochota se přizpůsobit vedly k tomu, že komunisté začali její uměleckou činnost postupně omezovat. Vyvrcholení přišlo v roce 1983, kdy jí bylo dovoleno vycestovat na hudební festival do Dublinu. Zpátky už ji ale do Československa nepustili. Oficiálně se mluvilo o emigraci, její jméno zmizelo z médií, koncerty byly zakázány a desky staženy.

Novým domovem se stal Londýn, kde vystupovala pod jmény Jana Pope, Z Goddess nebo Heretyka. Právě tam mohla naplno rozvinout to, co doma budilo rozpaky. Spolupráce se skupinou Illuminati, koncerty v helmě na hlavě, kostýmy připomínající mimozemské bytosti, extravagantní účesy a make-up... Jana se stala nejen hudební ikonou, ale i výraznou postavou popkultury 80. let.