Kdo zdraví první? A jak to je, když se potká šéf s podřízeným?

14. 4. 2025

„Dobrý den.“ – jednoduchá dvě slova, která otevírají dveře k slušnému chování. Ale kdo je vlastně má vyslovit jako první? Muž? Žena? Starší? Mladší? Nebo ten, kdo vejde do místnosti? Možná si řeknete, že na tom nezáleží. Ale ono záleží. A často právě tyhle malé detaily rozhodují o tom, jak na ostatní působíte.

Možná jste vyrůstali v domnění, že muž vždy zdraví ženu jako první. A ono to tak opravdu většinou bývá. Jenže etiketa má svá pravidla, která jdou někdy hlouběji než jen podle pohlaví.

Podle společenské etikety totiž platí:

• Společensky méně významná osoba zdraví jako první tu významnější.

• Mladší zdraví staršího.

• Muž zdraví ženu.

• Podřízený zdraví nadřízeného.

Takže pokud se potkáte s kolegyní, která je vaší šéfovou, pak i jako muž byste měl pozdravit první. Vítězí totiž pracovní hierarchie nad pohlavím. A naopak – žena by měla pozdravit jako první muže, který je například o generaci starší nebo zastává vyšší funkci.

Co když si nejste jistí?

Řešení je překvapivě jednoduché: pozdravte jako první vy. Vždycky. Je to ten nejrychlejší způsob, jak zanechat dobrý dojem. Navíc – kdo zdraví, ten rozdává úsměv i zdvořilost. A to se počítá.

Mimochodem, pozdrav by měl být srozumitelný, vyslovený nahlas, s pohledem do očí. Žádné tiché „mňmňm“ do trička. Ani zamumlání do telefonu. Úsměv navrch? Bonus, který vždycky funguje.

Zvláštní situace? Etiketa je má pokryté

• Přichází někdo do místnosti? Ten, kdo přichází, zdraví jako první.

• Setkání v přírodě? Na horách nebo v lese je zvykem zdravit každého. A nezáleží na tom, kdo je kdo.

• Výtah? Když přistupujete, zdravíte vy.

• V obchodě? Vcházíte-li, pozdravíte prodavače vy. 

A co děti?

Děti bychom měli vést k tomu, že vždy zdraví jako první – dospělé, učitele, sousedy. A klidně i neznámé lidi, když je k tomu situace vybízí. Nejde totiž jen o pravidla. Jde o ohleduplnost, respekt a společenskou vnímavost.