Když Praha poprvé zastavila na červenou

21. 1. 2026

Když dnes stojíte v koloně na Václavské náměstí, berete semafory jako samozřejmost. Jenže v roce 1930 šlo o malou technologickou revoluci. A k tomu ne moc dobře přijatou. Právě tehdy se v centru Prahy rozblikala první automatická světelná signalizace v Československu. Konkrétně na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí, kde během pouhých dvanácti hodin projelo přes 17 000 vozidel. 

Praha na přelomu dvacátých a třicátých let zažívala automobilový boom. Ulice, které byly ještě nedávno doménou kočárů a tramvají, zaplavovala auta. Do té doby dopravu řídili hlavně policisté přímo v křižovatkách, případně manuální semafor v Hybernské ulici, který fungoval už od roku 1927. Automatický semafor na Václaváku ale znamenal úplně novou kapitolu.

Žádná čidla, žádné senzory, žádná reakce na skutečný provoz. Všechno jelo „na čas“ podle pravidelných intervalů. Tramvaje i chodci sdíleli světla s auty a pravidla byla spíš orientační než jasně daná. Pokud by došlo k technickému problému, mohl zařízení převzít policista a ovládat ho ručně.

Reakce veřejnosti byla překvapivě ostrá. Řidiči si stěžovali, že místo plynulého průjezdu musí zbytečně stát na červenou a ztrácejí čas. Světelná signalizace podle nich dopravu zpomalovala, zatímco policista prý dokázal reagovat pružněji. 

Zajímavé je, že už tehdy lidé přemýšleli podobně jako dnes. Řidiči navrhovali delší zelenou, možnost manuálního přepínání nebo dokonce systém, který by „počítal auta“ a podle toho upravoval provoz. Policie mezitím musela doplnit pravidla, jak se před semaforem správně řadit, protože původní vyhlášky s něčím takovým vůbec nepočítaly. První semafor tak nepřinesl jen světla, ale i úplně novou dopravní kulturu.

Navzdory kritice se světelná signalizace v Praze postupně zabydlela. Zatímco v roce 1967 fungovaly ve městě jen tři desítky světelně řízených křižovatek, dnes jich jsou stovky. Moderní semafory umějí detekovat auta i chodce, vytvářet zelené vlny a optimalizovat provoz v reálném čase. Základ ale položil právě ten první přístroj z roku 1930, který visel nad Václavákem.