Když se Jirásek usadil u Vltavy

23. 10. 2025

Každé malé dítě ho zná. Alois Jirásek je stěžejní postavou české literatury i historie a bez četby alespoň části jeho tvorby se neobejde žádná školní výuka. Rozsáhlost jeho děl byla sice důvodem pro vznik rčení „jsi ukecaný jako Jirásek“, ale množství informací v nich obsažené zaslouží úctu.

Je to už 65 let, co byl odhalen pomník Aloise Jiráska na Jiráskově náměstí, nedaleko Jiráskova mostu. To určitě nebude náhoda, říkáte si možná - a máte pravdu. Alois Jirásek totiž od roku 1903 až do své smrti bydlel v tehdy ještě klidné Resslově ulici, přímo v přízemí rohového domu, takže na náměstí přímo vyhlížel. Mimo jiné ze své pracovny, kde měl knihovnu o 6000 svazcích. Zemřel v roce 1930, most byl postaven až tři roky poté a pomník až v roce 1960.

Odhalení bylo spojena s 15. výročím osvobození Československa na konci druhé světové války. Pocta Mistrovi tak byla mírně zkalena ideologickým kontextem tehdejšího režimu, který zdůrazňoval národní tradice a socialistické hodnoty.

Alois Jirásek (1851–1930) byl klíčovou postavou české literatury. Mezi jeho nejznámější díla patří historické romány a dramata, jako F. L. Věk, Temno nebo Husitská trilogie, které oživují české národní dějiny a během obrození posilovaly národní vědomí. Po jeho smrti v roce 1930 se Společnost Aloise Jiráska zasazovala o jeho památku – v roce 1933 byla umístěna pamětní deska na domě a náměstí bylo pojmenováno po něm. Myšlenka na pomník vznikla již v roce 1940, kdy sochař Karel Pokorný vytvořil návrh sedící postavy spisovatele s perem a sešitem, symbolizujícím jeho tvorbu.

Realizace pomníku proběhla až po válce, v kontextu komunistického režimu. V 50. letech 20. století Ideová rada pro péči o pomníky, památníky a pamětní desky pod ministerstvem kultury schvalovala podobné projekty, aby posílily socialistickou interpretaci historie. Pomník byl odlit z bronzu v továrně Zukov, podstavec z pískovce navrhl architekt Jaroslav Fragner. Na podstavci je nápis: „POSTAVENO PÉČÍ VLÁDY ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY K PATNÁCTÉMU VÝROČÍ OSVOBOZENÍ VLASTI ROKU 1960“. Reliéfy na stranách odkazují na Jiráskovy motivy – husitské období (1419) a barokní dobu (1695).

Pomník slavnostně odhalil ministr kultury a školství Zdeněk Nejedlý, významná postava režimu, který v Jiráskovi viděl dědice národních tradic propojených s proletářským internacionalismem. Událost byla součástí širších oslav osvobození, kde se zdůrazňovala role Sovětského svazu. Pomník se stal dominantou náměstí, připomínající Jiráskův přínos české kultuře.

Pomník byl zařazen mezi kulturní památky a dnes tvoří ostrý kontrapunkt k proti stojícímu Tančícímu domu. Kontrast mezi moderní a historickou Prahou jen umocňuje Jiráskův odkaz a dává alespoň trochu zapomenout na ideologický kontext jeho vzniku.