Klíšťata: drobní vetřelci, kteří umí pořádně znepříjemnit život
.webp?ts=)
Jaro a léto patří k nejhezčím obdobím roku. Příroda je plná barev, tepla, zpěvu ptáků a láká nás ven. Jenže spolu s tím přichází i nepříjemní společníci – klíšťata. Na první pohled skoro neviditelní tvorové, kteří si s námi dokážou pěkně pohrát.
Klíšťata nejsou žádní nováčci – existují na Zemi už miliony let. I když měří jen pár milimetrů, mají v sobě neuvěřitelnou schopnost přežít. Schovávají se v trávě, keřích a lesích, trpělivě čekají, až kolem půjde jejich hostitel – člověk, pes nebo třeba srnka. A pak se přichytí a tiše se pustí do své „práce“.
Proč jsou nebezpečná?
Sama o sobě by nám klíšťata tolik neublížila. Jenže problém je, že často přenášejí nebezpečné nemoci – třeba klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Obě nemoci mohou člověku pořádně zkomplikovat život. Encefalitida může skončit i hospitalizací, borelióza zase dokáže napadnout klouby, srdce nebo nervový systém.
A co je nejzáludnější? Člověk často ani neví, že ho klíště kouslo. Může být malé, přisáté za uchem nebo pod vlasy, kde si ho hned nevšimnete.
Co pomáhá?
Klíšťata mají ráda vlhko a stín. Když jdete do lesa, do vysoké trávy nebo na louku, je dobré myslet dopředu. Dlouhé nohavice, pevné boty, ponožky přes kalhoty – ano, není to módní přehlídka, ale vaše zdraví vám za to poděkuje. Pomáhají i repelenty, ale je důležité je nanášet pravidelně, protože jejich účinek časem slábne.
Po návratu domů se vždy důkladně prohlédněte. A to nejen sebe, ale i děti a domácí mazlíčky. Klíště je třeba co nejdřív odstranit – ideálně pinzetou nebo speciálním háčkem. A hlavně bez mačkání nebo natírání olejem, jinak může vypustit více škodlivin.
Co dělat, když už klíště kouslo?
Nemusíte hned panikařit. Většina klíšťat není nakažená. Ale je dobré místo kousnutí sledovat – pokud se objeví červená skvrna, která se zvětšuje, nebo se přidají jiné potíže jako únava, horečka nebo bolesti hlavy, raději zajděte k lékaři.
A pak je tu očkování – proti klíšťové encefalitidě ho nabízí většina praktických lékařů. Ideální je očkovat už v zimě, ale i na jaře to má smysl. Není stoprocentní zárukou, ale šanci na těžký průběh nemoci výrazně snižuje.
Klíšťata a jejich nepřátelé? Třeba slepice!
Možná vás to překvapí, ale klíšťata mají v přírodě i své přirozené nepřátele. Některé ptáky – třeba perličky, slepice nebo bažanty – klíšťata jim přímo chutnají. Na některých farmách se dokonce perličky chovají právě proto, že pomáhají čistit zahrady od klíšťat nebo slimáků.
A úplnou kuriozitou je malá vosička jménem Ixodiphagus hookeri. Ta klade vajíčka přímo do těl klíštěcích larev. Zní to jako sci-fi, ale v přírodě to funguje skvěle.
Klíšťata nezmizí, ale my máme výhodu
Klíšťata tu byla, jsou a budou. Ale na rozdíl od minulosti máme informace, ochranné pomůcky a lékařskou péči. Pokud si na ně dáme pozor, nemusíme se jich bát. Můžeme si dál užívat přírodu, výlety i pikniky – jen s trochou opatrnosti navíc.