Legendární „kulatá tramvaj“ slaví narozeniny
Přesně před 65 lety převzal Dopravní podnik hlavního města Prahy první dva prototypové vozy tramvaje typu Tatra T3. Tyto vozy, vyrobené v závodě ČKD Tatra v Praze-Smíchově, představovaly revoluční krok v designu a funkčnosti tramvají.
Prototypy „Té trojek“ byly testovány na pražských tratích a položily základ pro jednu z nejúspěšnějších sérií tramvají v historii - a tím nemyslím pouze historii tramají českých. Představení Tatry T3 byl výsledek technického pokroku Československa, ale také snahy o modernizaci veřejné dopravy v celém socialistickém bloku.
Ale jak už to tak bývá, není všechno socialistické, co se jako socialistické tváří. Tramvaj T3 totiž vycházela z amerického konceptu PCC (Presidents' Conference Committee) Streetcars, který čeští inženýři adaptovali na naše podmínky a částečně i vylepšili. Vývoj začal v 50. letech 20. století, kdy začo být potřeba nahradit zastaralé modely T1 a T2, které byly úzké a měly malou kapacitu.
Prototypy z roku 1960 měly širší, robustní design s hladkými liniemi, což jim propůjčilo ikonický zaoblený vzhled, který se stal synonymem pro pražské ulice. Vozidlo bylo vybaveno moderním elektrickým systémem, pneumatickými brzdami a pohodlným prostorným interiérem pro cestující. Díky své spolehlivosti se T3 stala standardem i pro mnoho dalších měst. Ikonický design nebyl jen estetický, ale i funkční. Byl vyvinut s ohledem na snadnou údržbu a dlouhou životnost, což jen potvrzuje více než 14 000 vyrobených kusů. Výroba skončila až v roce 1997.
Důležitost tramvaje T3 nelze přeceňovat. Počtem vyrobených kusů si zajistila místo v Guinnessově knize rekordů jako nejprodukovanější tramvaj na světě a významně ovlivnila městskou mobilitu v socialistických zemích. Na paty jí šlape sovětská (a později ruská) tramvaj KTM-5, která má ale do elegance T3 opravdu hodně daleko - je to nevzhledná laciná hranatá plechová krabice a vyrábí se dodnes.
Tatra T3 byla exportována do Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Jugoslávie, Rumunska a mnoha dalších států. V Praze se T3 stala symbolem každodenního života; v 70. a 80. letech tvořila převažující většinu vozového parku. Její varianta T3SUCS byla přizpůsobena pro československé podmínky, s vylepšenou izolací a systémem řízení. Tato tramvaj pomohla řešit dopravní výzvy rostoucích měst, snížila emise oproti autobusům a zajistila efektivní přepravu milionů lidí denně.
I po mnoha desetiletích zůstává T3 v provozu. V Praze sice většina standardních linek přestala T3 používat v roce 2011, ale i dnes jí občas jako náhradníka zahlédnete. Pravidelně jezdí například na nostalgické lince 23, která vede z vinohradské Zvonařky přes historické centrum a Pražský hrad až na Malovanku a Královku. Potkáte na ní často zrenovované T3 s původními světly a také ikonickými laminátovými skořepinovými sedačkami v červené a šedé barvě.
Unikátní T3 Coupé vznikla přestavbou jednoho z historických vozů, je vybaven barem a vozí turisty po památkách města, případně si jí můžete objednat na svůj firemní večírek. Nemůžeme opominout ani legendární „Mazačku“, T3 s uřízlou zádí, připomínající pick-up, kde v zadní části najdete nádrž na vodu, takže v parném létě může fungovat i jako kropící vůz. Její hlavní funkcí ale bylo mazání kolejí a disponuje i sněžným pluhem pro zimní čištění odlehlejších tratí například na Barrandovském kopci.
Mimo Prahu je T3 stále aktivní v českých městech jako Ostrava, Olomouc nebo Plzeň. Na mezinárodní úrovni slouží v Rusku (např. Moskva), Ukrajině (Kyjev), Lotyšsku, Chorvatsku a dokonce v některých německých městech. V Kyjevě tvoří T3 jádro flotily i v roce 2025, přestože prochází modernizacemi.
Tramvaj T3 není jen technickým artefaktem; je kulturním dědictvím. Dodnes připomíná éru, kdy česká inženýrská škola ovlivnila světovou dopravu.