Malý zázrak, který změnil svět

16. 12. 2025

Byl to průlom, který doslova změnil svět. Dříve velká zařízení s vysokou spotřebou energie mohla být najednou podstatně menší, telefony a radary mohly být spolehivější. Cesta k moderní elektronice, jak jí známe dnes, překonala zásadní milník 16. prosince 1947, když vědci z Bellových laboratoří v Murray Hill v New Jersey představili světu první funkční tranzistor – bodový kontaktní tranzistor z germania.

Tým Johna Bardeena, Waltera Brattaina a Williama Shockleyho toho dne položil základ moderní elektroniky. O týden později, 23. prosince, úspěšně demonstrovali zesílení signálu a 30. června 1948 podali patentovou přihlášku.

Cesta k objevu začala už v roce 1939, kdy Bellovy laboratoře začaly hledat náhradu za křehké a energeticky náročné elektronky, které poháněly telefony a radary. Po válce Shockley sestavil tým teoretiků a experimentátorů. Klíčový průlom přišel v listopadu 1947, kdy Bardeen a Brattain zjistili, že přiložením dvou zlatých kontaktů na germanium dokážou řídit proud – efekt polovodičového zesílení. Shockley pak rychle navrhl efektivnější bipolární tranzistor (junction transistor), který se stal standardem.

Tranzistor měl oproti elektronkám obrovské výhody: byl menší, spotřebovával méně energie, byl odolnější a levnější na výrobu. První komerční využití přišlo v roce 1952 v naslouchátkách a v roce 1954 v prvním tranzistorovém rádiu Regency TR-1. V následujících letech umožnily tranzistory miniaturizaci – od kapesních rádií po počítače.

Největší revoluci přinesl o pár let později tzv. integrovaný obvod, který ale s tranzistory úzce souvisí. V roce 1958 Jack Kilby (Texas Instruments) a 1959 Robert Noyce (Fairchild) ukázali, jak vměstnat více tranzistorů na jeden čip. Podle Mooreova zákona (1965) se jejich počet zdvojnásobuje každé dva roky – z tisíců v 70. letech na miliardy dnes. Bez tranzistoru by neexistovaly osobní počítače, mobilní telefony, internet ani moderní medicínská technika.

Za objev získali Bardeen, Brattain a Shockley v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku. Tranzistor z 16. prosince 1947 tak není jen technický milník – je to základ všeho, co dnes držíme v ruce. Z jednoho kousku germania vyrostl digitální svět.