Největší keltský nález v Čechách
.webp?ts=)
Byl to den, kdy se sen o zlatě stal v malé středočeské obci Stradonice skutečností. Na vrchu Hradiště, kdysi místě mocného keltského oppida, kopal hrobník Liborín Lebr do země a našel hrnec. Ne starý, prázdný, bezcenný. Ale plný asi 200 zlatých keltských mincí. Dnes je to přesně 148 let.
Když Lebr rozbil zrezlý hrnec motykou, začala zlatá horečka, jakou Čechy do té doby nezažily. Ostatní kopáči a jejich ženy se seběhli, hrstky mincí mizely v zástěrách a kapsách. Během pár dní se na místo nahrnuly stovky lidí z celé země – kopáči, překupníci, sběratelé i senzacechtiví Pražané.
Kopalo se ve dne v noci, pozemky se dělily na sektory, někteří si je dokonce hlídali se zbraní v ruce. Stradonice se proměnily v divoký Západ. Vlaky do nedalekého Nižboru praskaly ve švech, Hradiště bylo doslova rozryté na cimpr campr.
Mince, které Lebr našel, byly keltské zlaté duhovky. První zlaté peníze na našem území. Říkalo se, že se objevují tam, kde se duha dotkne země. Podle místních pověstí měl být na Hradišti zakopán celý poklad. Zlatá kachna se zlatými vejci, zlaté tele a další zázraky.
Žádná zlatá kachna už se ale nenašla. Lebr odvezl „klobouk plný zlata“ do Prahy a rozprodal mince po 15–18 zlatých za kus. Přišel si asi na 6000 zlatých, což byl na tehdejší dobu pohádkový majetek. Koupil si statek a už o něm nikdo neslyšel.
Ostatní kopáči našli sem tam další minci, ale hlavně ničili archeologické vrstvy. Překupníci odkoupili stovky artefaktů. Archeologové později hořce litovali. Na všem zlém je ale něco dobrého, jak se říká. Právě díky tomu chaotickému nálezu se Stradonice dostaly do popředí zájmu archeologů. Nález duhovek odstartoval systematické výzkumy, a dnes víme, že šlo o jedno z největších keltských center ve střední Evropě.