Od Ladových ilustrací k Harrymu Potterovi

19. 12. 2025

Na českém trhu dnes najdete spoustu časopisů pro děti na prvním stupni základních škol, ale jen málokterý má tak silný rodokmen jako Mateřídouška. Čtou ji děti narozené ve 21. století, stejně jako ji kdysi listovali jejich rodiče, prarodiče a dost možná i praprarodiče. Legendární „časopis pro nejmenší čtenáře“ totiž poprvé vyšel už 19. prosince 1945, tedy krátce po skončení druhé světové války. Letos tak slaví úctyhodných 80 let.

U samotného zrodu stál básník František Hrubín, který tehdy hledal název, který by byl dětem blízký a srozumitelný. Jak přesně Mateřídouška ke svému jménu přišla, dnes už s jistotou nikdo neřekne. Jedna z verzí mluví o inspiraci Erbenovou Kyticí, kde květina symbolizuje vztah dítěte k matce. Jiná legenda vypráví, že Hrubína napadlo jméno u holiče, když ucítil vůni drobného kvítku, a okamžitě běžel za Josefem Ladou, aby mu nový titul výtvarně ztvárnil. Ať už je pravda jakákoli, Mateřídouška byla na světě.

Právě Josef Lada sehrál v začátcích časopisu klíčovou roli. Hrubína k jeho založení inspirovaly i vlastní děti, pětiletá Jitka a novorozený Vít, a Lada se stal jedním z pilířů nového projektu. Ilustroval celé první číslo, s výjimkou zadní strany obálky, kde se na dlouhých sedm ročníků usadil kreslený seriál Ondřeje Sekory o Ferdu Mravenci. Právě ten odstartoval dlouhou tradici komiksů, které se s Mateřídouškou neodmyslitelně pojí.

Na jejích stránkách se postupně objevila celá plejáda dnes už kultovních postav. Vedle Ferdy Mravence to bylo kuře Napipi, Rumcajs, kocour Vavřinec nebo Obrázková kronika českých dějin od Kalouska a Adly. Mnohé z těchto příběhů se nejprve narodily právě v Mateřídoušce a teprve později vyšly knižně nebo se proměnily v televizní Večerníčky. Časopis ale nabízel i texty na pokračování, včetně světových hitů jako Karlík a továrna na čokoládu od Roalda Dahla nebo Pipi Dlouhá punčocha.

Velkou devizou Mateřídoušky byl vždy cit pro kvalitní autory. Prvním šéfredaktorem byl sám František Hrubín, který časopis vedl do roku 1948. Vedle něj se na stránkách objevovali tvůrci jako Jiří Trnka, Kamil Lhoták, Adolf Born, Miloš Nesvadba, Václav Čtvrtek, Jiří Žáček nebo Radek Pilař. Z mladších autorů pak třeba Pavel Šrut nebo Jiří Dědeček. Zajímavostí je, že Mateřídouška dávala prostor i tvůrcům, kteří byli jinde nežádoucí. Pod pseudonymem pro ni psal například Jan Skácel a překlady z angličtiny připravoval Jaroslav Kořán.

Po roce 1989 přišla zásadní změna. Stejně jako další dětské časopisy se Mateřídouška musela vyrovnat s novou konkurencí a proměnou zájmů dětí. Do obsahu se dostala témata jako počítače, geocaching nebo filmy a popkultura. Na obálce s ikonickým Ladovým logem se tak objevili Harry Potter, teenage upíři nebo animovaní Mimoni. Dnes vychází Mateřídouška jako měsíčník pro předškoláky a mladší školáky. 

Mateřídouška přitom navázala na mnohem starší tradici českých dětských časopisů, která sahá až do 19. století. Za první republiky byl mezi dětmi oblíbený Malý čtenář, vycházející v letech 1882 až 1941, do něhož přispíhali autoři jako Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk nebo Josef Václav Sládek. Starší děti pak sahaly po Mladém hlasateli, kde se poprvé objevily příběhy Foglarových Rychlých šípů.