Komiks, který přežil válku i zákazy
Přesně 17. prosince 1938 se na poslední straně časopisu Mladý hlasatel objevil nenápadný komiksový příběh, který se měl navždy zapsat do české kultury. Rychlé šípy, dílo spisovatele Jaroslava Foglara a ilustrátora Jana Fischera. Od prvního dílu dnes uplynulo 80 let a pětice kluků z kreslených okének stále patří k nejznámějším hrdinům české literatury.
Komiks vznikl v atmosféře první republiky, jen pár měsíců před začátkem druhé světové války. Foglar tehdy hledal formát, který by dokázal dětskému čtenáři předat hodnoty kamarádství, fair play a osobní odpovědnosti a komiks se ukázal jako ideální médium. První díl Rychlých šípů vyšel v 7. čísle ročníku 1938/39 časopisu Mladý hlasatel a okamžitě zaujal. Mezi lety 1938 a 1941 zde vyšlo celkem 113 pokračování, která děti netrpělivě vyhlížely každý měsíc.
Příběhy Rychlých šípů stavěly na dobrodružstvích všedních i nevšedních. Foglarův svět byl jasně hodnotově ukotvený. Hrdinové nepodvádějí, pomáhají slabším a drží při sobě za každých okolností. Název klubu si autor vypůjčil ze své oblíbené hry s šipkami.
Síla Rychlých šípů spočívá v jejich nadčasovosti. Přestože vznikly v konkrétní historické době, dokázaly přežít okupaci, poválečné změny i komunistický režim, který Foglarovu tvorbu opakovaně zakazoval. Postavy se staly součástí kolektivní paměti, jejich hlášky zlidověly a Mirek Dušín se proměnil v pojem, který se dodnes používá v běžné řeči.
Komiks, který vznikl „na poslední chvíli“ před válkou, dokázal oslovit děti, dospělé i celé generace čtenářů. A právě díky důrazu na přátelství, statečnost a vnitřní čest zůstává jejich odkaz živý i dnes.