Okamžik, který definoval československou politiku
Píše se 14. listopad roku 1918. Poprvé se sešlo Revoluční Národní shromáždění. Československo bylo sotva pár týdnů na světě a zákonodárci měli před sebou úkol století. Zvolit vůbec prvního prezidenta. Masaryk? Jednomyslně. V nepřítomnosti. A bez jediné minuty kampaně.
Lidé slavili v ulicích, noviny psaly o nezávislosti jako o splněném snu a Masarykova pozice byla absolutně jasná. Profesor, filozof, rebel proti monarchii, který dokázal přesvědčit světovou politiku, že Češi a Slováci dokážou vést vlastní stát. TGM byl symbolem jednoty, „Prezident Osvoboditel“, kterému lidé začali říkat dokonce tatíček.
Ve stejný den vznikla i první vláda. Kramář jako premiér, Beneš na zahraničí, Švehla na vnitru, Rašín jako pán financí a Štefánik, který se staral o armádu. Nové hranice, měna, bezpečnost, školství, doprava… To všechno bylo potřeba řešit a to jsme stále v zemi, která před pár týdny ještě oficiálně neexistovala.
Tahle vláda stála za zavedením všeobecného volebního práva (poprvé i pro ženy), osmihodinové pracovní doby nebo začátkem pozemkové reformy. Základy státu vznikaly rychle a s obrovským nasazením.
Masaryk do Prahy dorazil až 21. prosince 1918. Prezidentem byl čtyřikrát za sebou a u úřadu zůstal až do roku 1935. Když o dva roky později zemřel, národ ho oplakával jako skutečného tatíčka. 14. listopad 1918 byl jednoduše moment, kdy se začaly psát dějiny, na které se dodnes odkazujeme.