Pohádka na dobrou noc, která přežila generace

2. 1. 2026

V lednu 1965 se uskutečnila malá televizní revoluce. Právě tehdy se na obrazovkách poprvé objevil Večerníček. Formát, který se stal jedním z nejstálejších symbolů českého dětství. A jeho úplně první „opravdový“ díl nesl název Kluk a kometa.

Premiéra proběhla 2. ledna 1965 a šlo o desetiminutovou pohádku, která nastavila základní pravidla večerního rituálu. Režie se ujal Ludvík Ráža, na realizaci se podílel soubor Černého divadla a průvodkyní celým pořadem byla tehdy oblíbená moderátorka Štěpánka Haničincová. Právě ona se stala první „tváří“ večerníčkového světa, který měl děti nejen bavit, ale hlavně uklidnit před spaním.

Zásadní roli sehrál také výtvarník Radek Pilař, autor samotné myšlenky krátkého animovaného večerního formátu. Navrhl nejen podobu úvodní znělky, ale i princip desetiminutového vyprávění, které se stalo ideálním kompromisem mezi pohádkou a televizním programem. Děti si zvykly, že den končí pohádkou, rodiče ocenili klidný rytmus a televize získala formát, který přežil politické změny, technologické skoky i proměny vkusu.

V následujících letech se na obrazovkách vystřídaly stovky postaviček. Od loutek přes kreslené hrdiny až po animované experimenty. Kluk a kometa zůstává ale tou první jiskrou, která zažehla jednu z nejdéle trvajících tradic české televizní kultury. Bez něj by možná nikdy nevznikli Rumcajs, Maxipes Fík, Rákosníček ani Pat a Mat.