Rocker, který nikdy neztratil energii

22. 5. 2026

Když se řekne český rock, jméno Vilém Čok rozhodně nechybí. Zpěvák, baskytarista, skladatel a showman, který si během desetiletí vybudoval pověst člověka s obrovskou energií, nezaměnitelným hlasem a výrazným smyslem pro humor.

Patří k hudebníkům, kteří nikdy nezapadli do jedné škatulky. Prošel punkem, rockem, hard rockem i alternativní scénou a vždycky si zachoval vlastní styl.

Od rock’n’rollu až k punku

Hudba ho provázela už od dětství. Velký vliv na něj měli rodiče, kteří doma poslouchali první české rock’n’rollové kapely. Právě tehdy v něm začala vznikat láska k tvrdší muzice.

Původně chodil do lidové školy umění na klasickou kytaru, ale klasické etudy ho příliš nebavily. Mnohem víc ho přitahoval syrový rock a energie kapel jako Nazareth, Kiss nebo Creedence Clearwater Revival.

První baskytaru si pořídil za peníze vydělané na brigádách, kdy myl nádobí po pražských hotelích.

Zikurat a první velký průlom

První výraznější úspěch přišel s punkovou skupinou Zikurat. Kapela se koncem 70. let objevila na Pražských jazzových dnech a okamžitě vzbudila pozornost svou tvrdostí, energií a nekompromisním zvukem.

Vilém Čok tehdy patřil k hudebníkům, kteří přinášeli do české scény vliv západního punku a tvrdého rocku. Inspirací pro něj byli například Sex Pistols nebo Ramones.

Pražský výběr a kultovní éra

Největší popularitu mu přineslo angažmá v legendární skupině Pražský výběr. Do kapely nastoupil začátkem 80. let a stal se součástí období, které dnes fanoušci považují za zlatou éru skupiny.

Album Straka v hrsti dodnes patří mezi nejvýraznější české rockové desky vůbec. Hudba Pražského výběru byla originální, odvážná a úplně jiná než většina tehdejší produkce.

Kapela ale narazila na komunistický režim a několik let nesměla veřejně vystupovat. Právě tahle zkušenost podle Viléma Čoka výrazně změnila atmosféru celé skupiny i život muzikantů kolem ní.

Nová růže a tvrdší rock

Koncem 80. let spoluzaložil hardrockovou skupinu Nová růže. Kapela byla výrazně tvrdší a přímočařejší než Pražský výběr a rychle si získala fanoušky českého rocku.

Velký úspěch měla například skladba „Anděl fantazie“, která se stala jedním z oblíbených hitů začátku 90. let.

Kačeři z Kačerova i muzikály

Mnoho lidí si Viléma Čoka spojí také se znělkou „Kačeři z Kačerova“, kterou nazpíval začátkem 90. let. Původně šlo spíš o zábavný projekt, ale píseň se postupně stala kultovní záležitostí.

Vedle koncertování se objevil také v muzikálech. Hrál například v české verzi Jesus Christ Superstar, v muzikálu Johanka z Arku nebo Galileo. Sám několikrát přiznal, že právě muzikály ho naučily větší disciplíně a posunuly ho i po pěvecké stránce.

Baskytarista tělem i duší

I když ho lidé často vnímají hlavně jako zpěváka a showmana, Vilém Čok se vždy považoval především za baskytaristu. Velký důraz klade na funkčnost kapely a tvrdí, že baskytara má držet celek pohromadě, ne na sebe strhávat pozornost.

Mezi jeho hudební vzory patří například členové skupiny Deep Purple nebo baskytaristé české rockové scény, například Vladimír „Guma“ Kulhánek.

Hudba jako životní styl

Na Vilému Čokovi je zajímavé, že si i po desítkách let na scéně zachoval obrovskou energii a chuť hrát. Nikdy nepůsobil jako člověk, který by hudbu bral jen jako práci. Spíš jako způsob života.

Možná právě proto zůstává pro mnoho fanoušků symbolem českého rocku, který je syrový, trochu divoký, ale zároveň poctivý a autentický.