Společník do (ne)pohody

13. 2. 2026

Letos 13. února není jenom pátek třináctého, ale i Mezinárodní den rádia. Právě v tento den roku 1946 vzniklo Rádio Spojených národů. UNESCO svátek ale oficiálně vyhlásilo až v roce 2011. A pokud jste si někdy pomysleli, že rádio patří do minulosti, možná vás přesvědčíme o opaku!

Krátká lekce z historie

Už v roce 1864 skotský fyzik James Clerk Maxwell předpověděl existenci elektromagnetických vln. O pár let později Heinrich Hertz dokázal, že tyto vlny lze skutečně přenášet prostorem. A už to jelo. Nikola Tesla předvedl veřejnou demonstraci rádiového spojení, Alexandr Popov postavil bezdrátovou telegrafní stanici a Guglielmo Marconi v roce 1895 uskutečnil první úspěšné dálkové vysílání. 

Skutečný boom přišel ve 20. letech. V USA se v roce 1920 uskutečnilo první komerční vysílání a Evropa nezůstala pozadu. V Anglii začala v roce 1922 pravidelně vysílat BBC.

Technický zázrak jménem rádio

Velkou roli v popularizaci sehrála takzvaná krystalka. Jednoduchý přijímač, který nepotřeboval žádné napájení, byl malým technologickým zázrakem své doby. Energie pro sluchátka se totiž brala přímo z vysílaného signálu. Stačil krystal galenitu, tenký drátek a trocha trpělivosti při hledání správného bodu a najednou se z přístroje ozval hlas nebo hudba. Pro tehdejšího člověk to muselo působit skoro jako magie.

Rádio svou sílu naplno ukázalo ve 40. letech během druhé světové války, kdy se stalo klíčovým informačním nástrojem. Po válce přišel další technologický skok. FM vysílání na velmi krátkých vlnách přineslo výrazně lepší kvalitu zvuku a menší rušení. A skeptici, kteří předpovídali, že televize rádio pohřbí, se šeredně spletli. Rádio totiž nabídlo něco, co ostatní média neuměla. Můžete ho poslouchat jen tak. V autě, při vaření nebo hraní s dětmi.

Médium, které pořád drží krok

Od konce 20. století se rozhlas postupně digitalizuje. Vedle klasického FM nastoupil standard DAB a jeho efektivnější verze DAB+, které umožňují šířit více stanic na jednom kmitočtu a odolávají šumu. A to i Blaník a Český Blaník.

Proč ho svět pořád potřebuje

Rádio prostě zůstává nejdostupnějším médiem na světě. Podle odhadů ho může přijímat až 95 % populace. Funguje i tam, kde není rychlý internet, pomáhá při krizích i katastrofách a dává prostor hlasům, které by jinak nebyly slyšet. Navíc má jednu superschopnost. Někdo na vás vždycky čeká na druhé straně, v reálném čase.

Stačí jen naladit.