Statečnost, ze které mrazí i dnes

31. 5. 2025

Milada Horáková byla právnička, politička, matka a především statečná žena, která se postavila dvěma totalitním režimům. A za tu odvahu zaplatila životem. Její jméno dnes zná celá Česká republika.

Narodila se 25. prosince 1901. Vystudovala práva a věnovala se sociální práci na pražském magistrátu. Od mládí byla aktivní v ženském hnutí, spolupracovala s významnou senátorkou Františkou Plamínkovou a postupně se stala jednou z hlavních postav československé občanské společnosti. Za druhé světové války se s manželem zapojila do protinacistického odboje. Během německé okupace byla zatčena a jen zázrakem unikla trestu smrti.

Po válce byla zvolena poslankyní za Československou stranu národně socialistickou, vedla Československou radu žen a stala se místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů. Ale po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odmítla přistoupit na nová pravidla – z principu se vzdala mandátu. Věděla, co ji může čekat.

Miladu Horákovou zatkla Státní bezpečnost 27. září 1949. Obvinění byla vykonstruovaná – součástí byla výpověď Jaromíra Kopeckého, zatčeného při pokusu o útěk za hranice. Vyšetřování probíhalo s pomocí sovětských poradců, kteří donutili obžalované naučit se "divadelní scénář" – otázky a odpovědi, které měly působit přesvědčivě. Fyzické i psychické násilí bylo součástí systému.

Proces začal 31. května 1950. Byl doprovázen obří propagandistickou kampaní a měl být „ukázkou“ moci komunistického režimu. Horáková zůstala důstojná, klidná, přesná. Odmítla se pokořit, odmítla lhát, odmítla žádat o milost.

Dne 8. června 1950 byl vynesen rozsudek: Milada Horáková a další tři obžalovaní byli odsouzeni k smrti. Přes přímluvy významných osobností z celého světa – například Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina – prezident Klement Gottwald rozsudek potvrdil. V ranních hodinách 27. června 1950 byla Milada Horáková popravena. Byla jedinou ženou popravenou v rámci politických procesů 50. let.

Urnu s jejím popelem rodina nikdy neobdržela. Místo uložení jejích ostatků zůstává neznámé.

Rehabilitována byla až v roce 1990. O rok později jí prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. V roce 2008 byla za účast na procesu odsouzena bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová – tehdy poslední žijící aktérka této justiční vraždy.

Dnes je Milada Horáková symbolem morální pevnosti a lidské odvahy. Její památku připomíná Den památky obětí komunistického režimu – 27. června, den její popravy. Její jméno nese mnoho ulic, škol i spolků. Příběh jejího života připomněl i film Milada (2017).

„Padám, padám ... tento boj jsem prohrála, odcházím čestně, miluji tuto zem, miluji tento lid ... budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám ... přeji vám to, přeji vám ...“
– poslední slova Milady Horákové