Tradice, které možná neznáte
Silvestr dnes bereme hlavně jako noc ohňostrojů, přípitků a velkých oslav, ale možná nevíte, že má mnohem starší a překvapivě duchovní základ. Nese jméno po svatém Silvestrovi a v křesťanské tradici jde právě o jeho svátek.
Svatý Silvestr I. byl papežem v letech 314-335 a jeho jméno je spojováno s jedním z nejzásadnějších období raného křesťanství. Za jeho pontifikátu vznikly první velké římské baziliky, například Laterán nebo původní bazilika svatého Petra, a právě tehdy se formoval také nicejský symbol víry, který se dodnes recituje v kostelích po celém světě. Podle středověké legendy měl Silvestr dokonce uzdravit císaře Konstantina Velikého. Zemřel právě 31. prosince.
Právě díky gregoriánskému kalendáři dnes Silvestr přesně splývá s posledním dnem roku. V západním křesťanství tak 31. prosinec není jen civilním koncem kalendáře, ale zároveň sedmým dnem vánoční doby. Východní církve slaví svátek svatého Silvestra až 2. ledna, takže se časově rozcházejí, i když obsahově zůstává stejný.
V mnoha evropských zemích se proto název Silvestr používá běžně dodnes. Třeba v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Polsku, na Slovensku nebo i u nás v Česku. Mimo bujaré oslavy se tradičně konají bohoslužby, které symbolicky uzavírají starý rok.
V některých regionech Evropy se Silvestr dlouho pojil s lidovými rituály, magií a věštěním. Svátek se ale časem v různých zemích vyvinul do velmi odlišných podob. V Německu a Rakousku je typickým symbolem štěstí prasátko. V Itálii se na Silvestr tradičně jí čočka a klobása. Ve Švýcarsku se objevují maskované postavy Silvesterkläuse a ve Španělsku a v Latiské Americe se s každým úderem hodin o půlnoci sní dohromady dvanáct kuliček hroznového, jedna za každý měsíc nového roku, což má přinést štěstí a prosperitu. Někdy se jí dvanáct hroznů i pod stolem pro štěstí v lásce. Nevím jak vy, ale já to zkusím. Jen tak pro jistotu.
Ať už má ale Silvestr náboženský, kulturní nebo čistě společenský rozměr, jedno mu zůstává společné napříč světem. Je symbolem přechodu. Konce starého a začátku nového. Dne, kdy se reflektuje, přeje, připíjí a doufá, že další kapitola bude o něco lepší než ta předchozí.