Za bicími i u mikrofonu
Phil Collins patří k hudebníkům, u kterých se jen těžko rozhoduje, do které škatulky vlastně patří. Celý svět ho zná především jako zpěváka s nezaměnitelným hlasem a autorem hitů jako In the Air Tonight, Against All Odds nebo Another Day in Paradise. Jeho hudební kariéra ale začala u bicích. A právě za nimi se také prosadil.
Začínal jako bubeník
Collins se k bicím dostal už jako dítě a postupně se z něj stal velmi schopný bubeník. Zlom přišel v roce 1970, kdy se připojil ke skupině Genesis. Zpočátku byl především jejím bubeníkem, zatímco hlavním zpěvákem byl Peter Gabriel.
Když Gabriel v roce 1975 Genesis opustil, skupina začala hledat nového zpěváka. Collins původně nechtěl automaticky převzít roli frontmana. Nakonec se ale právě on stal hlavním hlasem Genesis.
Zpívat a bubnovat zároveň není jednoduché
Když Collins vystupoval s Genesis, často musel zvládat obě role. Při některých skladbách zpíval zpoza bicí soupravy a zároveň hrál náročné rytmické party.
To vyžaduje výraznou koordinaci. Zpěv má vlastní rytmus, frázování a dýchání, zatímco bubnování vyžaduje nezávislou práci rukou a nohou. Collins ale právě v této kombinaci našel jednu ze svých poznávacích vlastností.
Jeho bubnování nebylo pouze technickou dovedností. Vytvářelo charakter skladeb Genesis a později i jeho sólových nahrávek.
A pak přišel „In the Air Tonight“
V roce 1981 vydal Collins své první sólové album Face Value. Právě na něm se nachází skladba In the Air Tonight, která se stala jedním z jeho nejznámějších hitů.
A právě bicí v této písni patří k její nejlepší části. Po dlouhém, napjatém úvodu najednou nastoupí mohutný bubenický break. Jeho zvuk se stal jedním z charakteristických momentů populární hudby 80. let.
Bubeník, který se stal světovou popovou hvězdou
Collinsova sólová kariéra pak nabrala obrovské tempo. Alba Face Value, No Jacket Required nebo ... But Seriously z něj udělala jednu z nejúspěšnějších osobností populární hudby své generace.
Jeho písně často stavěly na výrazné melodii, osobním textu a poměrně úsporném aranžmá. Přestože se stal především popovým zpěvákem, bubeníka v sobě nikdy nezapřel.
Bicí jsou významnou součástí jeho hudebního rukopisu a Collins se podílel na nahrávkách i jako studiový bubeník pro další interprety.
Takže kdo vlastně je?
Bubeník, který začal zpívat? Nebo zpěvák, který bubnuje?
Ve skutečnosti obojí. Phil Collins patří k hudebníkům, jejichž identitu nejde oddělit od obou rolí.
Jeho výjimečnost spočívá právě v tom, že rytmus bubeníka dokázal přenést do způsobu, jakým zpíval a skládal.
A možná právě proto zní jeho hudba i po desetiletích tak charakteristicky. Je v ní slyšet zpěvák, ale pod ním pořád pracuje bubeník.