Zapomenuté svátky, které si zaslouží nový život
.webp?ts=)
Pokud za svátek považujeme jen ty dny, které jsou v kalendáři vyznačeny červeně, spoustu nám uniká. Naši předkové totiž slavili téměř každý den v roce – všední dny pro ně byly jen krátkými přestávkami mezi pestrými obřady, zvyky a rituály. Některé svátky upadly v zapomnění, a přitom by nám i dnes měly co nabídnout. Pojďme se tedy podívat na několik z nich.
Kouřové noci
V období mezi Vánocemi a Třemi králi se na Chebsku a v dalších regionech s německým obyvatelstvem dodržovala tajemná tradice „kouřových nocí“. Dvanáct nocí (od Božího hodu vánočního do 6. ledna) bylo zasvěceno vykuřování stavení, chlévů i stájí vonnými bylinami, jako je šalvěj, tymián nebo jalovec.
Proč kouřové? Naši předci věřili, že zlé síly a duchové jsou v tomto čase k lidem nejblíže, a kouř měl očišťovat prostor od všeho zlého. A nejen to, každá z dvanácti nocí symbolizovala jeden měsíc nadcházejícího roku, takže lidé věřili, že právě teď můžou z těchto nocí vyčíst, co je čeká.
Letnice
Svátek Svatodušních svátků byl tradičně spojený s celou řadou lidových obyčejů. Například otvírání studánek, což mělo nejen praktický, ale i symbolický význam. Dívky čistily studánky a připravovaly je na nadcházející sezónu. Souviselo to nejen s přírodou a vděčností za vodu, ale i s vírou v to, že čistá voda přitahuje déšť, což bylo v době sucha naprosto zásadní.
Dožínky
Dožínky byly slavností, která završovala celoroční úsilí na poli a oslavovala úrodu. Po skončení žní se v každé vesnici konala veselice, při které se děkovalo přírodě za dary. Typickým symbolem byla dožínková věncová ozdoba, kterou mládež předávala hospodáři jako poděkování. Po té následovala hostina, tance, písně a zábava.
Proč si tyto svátky zaslouží comeback?
Všechny tyto tradice mají něco, co nám v dnešní době často chybí: připomínají nám rytmus přírody, hodnoty, které nejsou v každodenním shonu tolik vidět – jako je vděčnost, pokora a soudržnost. A přitom, co jiného by mohlo více obohatit náš život než znovu oživené svátky plné společné radosti a úcty k přírodě i lidem kolem nás?