Žena, která ovládla české domácnosti
.webp?ts=)
Před 199 lety spatřila světlo světa kniha, která se stala absolutní ikonou českých kuchařek. Její autorkou byla Magdalena Dobromila Rettigová, žena, která ovlivnila českou gastronomii jako málokdo jiný.
Magdalena Rettigová se narodila v roce 1785. Její otec byl Němec, matka češka. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte Kounice, vedl Magdalenu k četbě a katolické víře, psal pro ni modlitební knížky.
Do svých 18 let Magdalena žila v německojazyčném prostředí a neuměla vůbec česky. Poté se ale seznámila se svým budoucím manželem, českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem. Po sňatku se z ní stala vlastenecky orientovaná buditelka. Její díla podněcovala používání češtiny v domácnostech. Pořádala literární posezení. Na nich se recitovaly české básně. Stála i u všech významných kulturních akcí a osobně se stýkala třeba s Františkem Palackým nebo Josefem Jungmannem.
Její Domácí kuchařka byla skutečně revolučním dílem své doby. V 19. století bylo ve většině domácností vaření a pečení především záležitostí žen, které si předávala znalosti v rodině nebo mezi přáteli. Rettigová ale díky své knize zpřístupnila kvalitní recepty a rady, jak na domácnost, úplně každému.
Rettigová nejen radila, jak správně vařit nebo upéct, ale také jak se starat o kuchyňské náčiní, jak správně uchovávat potraviny a jak využívat suroviny efektivně. To by rozhodně spousta z nás využila i dnes.
Pokud v Domácí kuchařce zalistujete, najdete tam klenoty jako polívka s míchanými knedličkami s račími ocásky, pečený hovězí jazyk nebo kolník s kaštanami.
Ale pozor, někdy to může být docela lingvistický oříšek. Co byste řekli, že vyleze z tohoto receptu?
Dej na rendlík libru dobrého syrobu a čtvrt libry tlučeného cukru, přilej k tomu trochu vody a nech to zvolna, půl hodiny vařit, přičemž tvořící-se pěnu sbírat musíš, pak to odstav a nech to vychladnout; načež do toho vmíchej tolik mouky, až máš ne příliš tuhé těsto, a nech ho přikryté čtyry dni a třebas i déle ve chladném
místě; potom k němu přidej lot rozpuštěného přecezeného drasla (Potasche), půl lotu skořice, kousek zázvoru, několik hřebíčků, několik zrnek pepře a nového kořeni, vše utlučeno, šest lotů nakládané, drobně rozkrájené pomerančové kůry a čtvrt libry na dlouho rozkrájených mandlí, promíchej to náležitě, a je-li třeba, přidej mouky, aby těsto bylo spíše tužší nežli řídké; načež ho na malík tence rozválej, a nakrájej z něho podlouhlé čtverhraníčky, klaď je na plech (jejžto jsi dříve byla potřela máslem a posypala
moukou, kteroužto vybývající klepnutím na spodek plechu opět jsi sprášila), potři je vodním ledem, vlož do každého kousku do všech čtyřech rohů i do prostřed rozpůlenou mandli, a nech je v troubě pěkně upect, pak je ještě za tepla sejmi s plechu. Z tohoto těsta můžeš také udělat dlouhý úzký bochánek, potřít
ho vodou, upéct, pak za tepla přespříč na tenké kousky nakrájet – a máš tak nazvaný „pumprnikl“. – Draslo musí být ku každému perníku den předtím utlučeno a s trochou vody namočeno.
Kdo hádal, že se jedná o recept na perník, vyhrává první cenu!