Ve skutečnosti se jen brání

13. 7. 2026

Určitě jste si někdy všimli, že z kmene nebo větví stromu vytéká lepkavá pryskyřice nebo průsvitná míza. Na první pohled to vypadá, jako by strom plakal. Ve skutečnosti jde o jeho přirozený obranný mechanismus, kterým se snaží zacelit poranění a ochránit se před škůdci nebo chorobami.

Pryskyřice funguje jako přírodní náplast

U jehličnanů, jako jsou smrky, borovice nebo jedle, vytéká z poraněného místa pryskyřice. Ta plní hned několik důležitých funkcí. Zaceluje ránu, brání pronikání hub a bakterií a dokáže doslova zalepit některé škůdce, kteří se snaží dostat pod kůru.

Díky tomu se strom může s menším poraněním často vypořádat úplně sám.

Klejotok je signálem, že strom něco trápí

U ovocných stromů, zejména třešní, višní, meruněk nebo slivoní, se můžete setkat s takzvaným klejotokem. Na kmeni nebo větvích se objevují průsvitné až jantarově zbarvené kapky, které připomínají ztvrdlý med.

Na rozdíl od pryskyřice je ale klejotok často známkou toho, že je strom pod stresem. Příčin může být hned několik. Může jít o poškození kmene při sečení trávy, popraskanou kůru po zimních mrazech, nevhodně provedený řez, dlouhodobé sucho, přemokření nebo některé choroby.

Nejdřív hledejte příčinu

Když se klejotok objeví, není potřeba hned sahat po chemických přípravcích. Mnohem důležitější je zjistit, proč strom tímto způsobem reaguje.

Pokud je příčinou mechanické poškození, stačí zabránit dalšímu poranění. Jestli strom trpí suchem, pomůže vydatnější, ale méně častá zálivka. A pokud se klejotok opakovaně objevuje na více místech nebo začínají odumírat větve, je vhodné strom pečlivě prohlédnout a odstranit napadené nebo poškozené části.

Pryskyřici raději neodstraňujte

Mnoho lidí má tendenci pryskyřici nebo klejotok ze stromu seškrábat. Ve většině případů to ale není dobrý nápad. Právě tato hmota totiž vytváří přirozenou ochrannou vrstvu, která brání pronikání infekcí do dřeva.

Pokud pevně drží a rána je suchá, bývá lepší ji ponechat na místě a nechat strom, aby se s poraněním vypořádal vlastními silami.

Stromy si často umí pomoci samy

Stejně jako lidé mají i stromy vlastní obranné mechanismy. Pryskyřice nebo klejotok nejsou známkou toho, že je potřeba okamžitě zasahovat. Často jde jen o způsob, jakým strom upozorňuje, že se snaží zahojit nebo že ho něco trápí.

Někdy mu proto nejvíce pomůžeme tím, že odstraníme příčinu problému a dopřejeme mu čas. Příroda si totiž často dokáže poradit lépe, než bychom čekali.