Cesta čaje napříč světem

28. 4. 2025

Zelený, ovocný, černý, bílý, s citronem, medem – zkrátka jak kdo má rád. Většina lidí si čaj dává skoro každý den. A vědí proč. Může totiž působit jako antioxidant. Údajně dokáže i zbavit mastnoty – prý se s ním dá dokonce umývat nádobí. To jsem tedy ještě nezkoušela. Čajové lístky jsou ale také dobré jako hnojivo, které urychluje růst rostlin.

Všechny druhy čaje přitom pochází ze stejného keříku – rozdíly jsou až v následném zpracování. Nejvíce času zabere výroba černého čaje, naopak nejméně toho bílého.

Dřív se čaj prodával hlavně jako sypaný, a to v nádobkách podobných těm na koření. Ale takové balení nebylo moc praktické. Čajové sáčky vznikly náhodou – obchodník, který přivezl čaj do Evropy, ho začal porcovat do hedvábné látky. Lidé pak tyto sáčky začali rovnou zalévat, aby si usnadnili práci – a ono to fungovalo.

První setkání s čajem v českých zemích probíhalo zajímavě – lístky se používaly jako koření. Vodu lidé vylili a samotné lístky pak přidávali do jídla.

Celkově se čaj v Evropě objevil teprve před několika sty lety a zprvu byl výhradně pro bohaté. Kdo by hádal, že jeho pravlastí je Čína, hádal by správně. V 7. století se čaj rozšířil od císařského dvora i mezi obyčejné lidi a začaly vznikat první čajovny.

Kousek dál, v Japonsku, zase vynalezli takový ten kvetoucí čaj – ne jako luxus, ale jako součást rychlého občerstvení. Japonci navíc tvrdí, že když vypijete 10 šálků zeleného čaje denně, nikdy nebudete potřebovat lékaře. No, nic se nemá přehánět…

Ale je pravda, že zelený čaj obsahuje víc prospěšných látek než černý. Ten zase zlepšuje krevní oběh. Jeden šálek černého čaje obsahuje asi 40 mg kofeinu, působí mírně a dlouhodobě. Pro srovnání – v kávě je kofeinu dvakrát tolik.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK