HISTORIE MEDU
V dávných dobách se med považoval za jídlo bohů, zdroj věčného mládí nebo dokonce nesmrtelnosti a včely byly posvátné. Med se vybíral už za doby kamenné, o čemž svědčí nalezená kresba ve španělské jeskyni.
Průkopníky v chovu včel byli však staří Egypťané. Ti jako první vyráběli úly a med používali k výrobě nejrůznějších mastí, konzervování jídla i mumifikaci. Ve starověkém Římě bylo včelařství jedním z hlavních řemesel. A třeba v Indii věřili, že pokud budete pít elixír z mléka a medu, můžete žít až 500 let.
V české historii se med objevuje například při výstupu praotce Čecha na horu Říp. Už od 11. století české země med vyvážely a pravidelně se zde konaly medové trhy. Velkým úspěchem bylo i vydání patentu Marií Terezií o ochraně včel.
Naši předci tedy nebyli od pravdy daleko, když med považovali za cenný. Med má spoustu léčivých a blahodárných účinků. Je také přirozeným sedativem, takže se doporučuje před spaním, na špatnou pleť nebo na bodnutí od komára.
V úlu panuje vždy řád a pořádek. Každá včela má svou funkci – krmička, čistička, strážkyně nebo nosička, a to vždy podle věku. No a jedna královna. Česká republika je zemí s největším počtem včelařů v poměru k naší rozloze. Včely na Zemi žijí už 80 milionů let a je jich asi 20 000 druhů.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK