Hodiny a jejich historie
.jpg)
Za nejstarší hodiny vůbec můžeme považovat sluneční hodiny, které se používaly již ve starověkém Egyptě. Byla to šikovná věcička, ale nepraktické bylo to, že jakmile zašlo slunce, bylo po hodinách.
Asi 5000 let poté se objevily hodiny vodní, které fungovaly podobně jako pozdější přesýpací hodiny. Měly nádrž na vodu, která odkapávala, a rysky ukazovaly čas. Pak byly svíčkové hodiny, kde jak ubýval vosk, ryska ukazovala, kolik je hodin.
Mechanické hodiny patří k jednomu z prvních velkých vynálezů a začaly se objevovat někdy kolem 13. století. Nevypadaly ani zdaleka jako dnes – neměly ciferník ani ručičky a čas oznamovaly zvonky.
A když se o nějaké to století později hodinová ručička s ciferníkem přeci jen přibyly, tak se nejdřív otáčel ciferník, nikoli ručička.
Nejpřevratnějším byl rok 1656, kdy dánský vědec sestrojil kyvadlové hodiny. Sice už před ním měl Galileo Galilei plán na papíře 100 let před ním, ale nikdy ho nezrealizoval. Převratné bylo to, že nepřesnost měření byla jen pár sekund.
Stejný autor může být i za vteřinovou ručičku, dokonce i za setrvačník, ale ten už dnes uvidíme málokdy.
Za zmínku stojí ještě atomové hodiny, které jsou nejpřesnějšími, co zatím máme, a často používané vědci. Vznikly rok po 2. světové válce, pouhých 6 let na to vznikly hodinky na baterky.
A závěrem ještě nějaké to „nej“: nejdražší hodinky stály skoro 400 milionů korun a největší hodiny se nacházejí v Saúdské Arábii, přičemž jejich ciferník má průměr 40 metrů.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)