Od Marie Terezie po Itálii: Kdo má nejdelší prázdniny
.webp?ts=)
Dvouměsíční letní prázdniny, jak je známe dnes a bereme je jako samozřejmost, jsou vysněným časem všech studentů. Myšlenka školního volna ale sahá hluboko do minulosti – už Jan Amos Komenský doporučoval zavedení prázdnin. K jejich skutečnému zavedení došlo až za vlády Marie Terezie v roce 1774, kdy žáci získali celkem 21 volných dní.
S příchodem obecních škol se délka volna prodloužila na maximálně pět týdnů. V období první republiky se prázdniny ustálily na dvou měsících, a to trvá dodnes.
Evropa ale zdaleka není jednotná. Česko nepatří mezi rekordmany – prázdniny jsou u nás s osmi týdny spíše kratší. V Německu, Nizozemsku nebo Anglii mají děti prázdniny jen šest týdnů, ve Švýcarsku pět. Naopak v Litvě, Portugalsku nebo Turecku si školáci užívají volna až 13 týdnů.
Nejdelší léto zažívají děti v Itálii – mají volno až 15 týdnů. Ještě o týden víc si užívají školáci prvního stupně v Bulharsku, kde navíc 1. září neznamená automaticky návrat do lavic.
Začátek školního roku není ve všech evropských zemích jednotný. Zatímco u nás začíná výuka 1. září, jinde to může být už v polovině srpna nebo naopak až v půlce září.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK