170 let s Babičkou Boženy Němcové
.webp?ts=)
Jsou knihy, které vás formují, i když si to v tu chvíli neuvědomíte. A Babička od Boženy Němcové je přesně ten případ. Před 170 lety – v létě roku 1855 – vyšlo tohle nejslavnější dílo české literatury poprvé, a od té doby se stalo povinnou četbou pro několik generací Čechů.
Němcová knihu dokončila v roce 1854, ale vydání nebyla žádná samozřejmost. Tehdy se její texty neprodávaly snadno. Nakonec se toho chopil nakladatel Jaroslav Pospíšil, a udělal dobře. Babička se rozjela jako tehdejší literární blockbuster a od té doby vyšla ve více než 300 vydáních a byla přeložena do dvaceti jazyků. A to není málo na příběh o vesnické paní, co peče buchty a rozdává lidem moudra.
Příběh hodné, starosvětské Magdalény, která vychovává vnoučata a žije v idylickém Ratibořickém údolí, znají všichni. Pro některé z nás to byla krásná četba, pro jiné čisté utrpení. V pubertě je prostě těžké ocenit drama s vrcholem ve formě návštěvy paní kněžny.
I po 170 letech má tahle kniha svoje kouzlo. Vytváří svět, kde je všechno tak nějak v pořádku – rodina drží pohromadě, příroda léčí a dobro má stále šanci vyhrát. Je to přesně ten druh idealizace, ke kterému se dnes rádi vracíme. Božena Němcová do knihy promítla vlastní vzpomínky na dětství a možná i touhu po klidu, který sama v životě neměla. Zemřela poměrně mladá, bez peněz a uznání, ale právě Babička z ní udělala literární legendu.
Ať už jste Babičku milovali, nenáviděli, nebo prostě jen prolistovali kvůli testu, tohle výročí za připomenutí stojí. Protože každý z nás měl (nebo má) ve svém životě nějakou tu vlastní babičku a ta literární nám pořád má co říct.