Co si mezi sebou říkají obři oceánů?

23. 5. 2026

Hluboko pod hladinou oceánu probíhá nepřetržitá komunikace, kterou lidé dlouho jen slyšeli, ale nerozuměli jí. Pískání, klikání, hluboké tóny i dlouhé melodické sekvence. Právě velryby a kosatky patří mezi nejhlasitější a zároveň nejkomplexněji komunikující živočichy planety.

A vědci dnes začínají tušit, že nejde jen o jednoduché zvuky. Mohlo by jít o skutečný jazykový systém.

Každá rodina má vlastní „dialekt“

Výzkum u pobřeží Kanady sleduje skupiny kosatek, které spolu tráví celý život. Vědci zjistili, že jednotlivé rodiny používají rozdílné typy zvuků. Některé skupiny vydávají specifické kombinace volání, které jiné skupiny nepoužívají.

Právě proto začali badatelé mluvit o velrybích dialektech. Mláďata se totiž tyto zvuky učí od své rodiny podobně, jako se lidské děti učí jazyk od rodičů.

Komunikace je pro kosatky zásadní. Ve vodě často nevidí dál než několik metrů, ale zvuk se pod hladinou šíří na obrovské vzdálenosti. Velryby si díky němu předávají informace o poloze, pohybu skupiny nebo lovu.

Umělá inteligence naslouchá oceánu

Do výzkumu se dnes zapojují i odborníci na umělou inteligenci. Pomocí speciálních hydrofonů, tedy podvodních mikrofonů, nahrávají tisíce hodin velrybích zvuků a počítače následně hledají opakující se vzorce.

Cílem je zjistit, zda některé zvuky znamenají konkrétní situace nebo reakce. Například pozdrav, varování, svolání skupiny nebo koordinaci při lovu.

Vědci dnes pracují s více než dvaceti tisíci hodin nahrávek kosatek. Je to největší databáze zvířecí komunikace na světě.

Velrybí mozek je fascinující

Jedním z důvodů, proč berou biologové komunikaci velryb tak vážně, je jejich mozek. Mozek kosatky je přibližně pětkrát větší než lidský.

Nejde ale jen o velikost. Vědci objevili, že některé části mozku spojené se zpracováním zvuku a emocí jsou u kosatek mimořádně rozvinuté. Mají dokonce speciální oblast mozku, kterou lidé vůbec nemají.

To vede některé odborníky k názoru, že velrybí komunikace může být mnohem emocionálnější a složitější, než jsme si dosud mysleli.

Lov, který připomíná týmovou práci

Kosatky nežijí jako samotáři. Fungují v pevných rodinných skupinách a při lovu spolupracují téměř dokonale.

Při lovu lososů si předávají informace pomocí zvuků a koordinují pohyb celé skupiny. Mláďata se lov učí pozorováním dospělých a zkušenosti se mezi generacemi předávají podobně jako kultura u lidí.

Některé skupiny mají dokonce specifické tradice. Například určité kosatky pravidelně najíždějí na oblázkové pláže a třou si tělo o kameny. Toto chování není vrozené, ale naučené.

Tiché kosatky a hlučné kosatky

Zajímavé je, že různé typy kosatek komunikují úplně jinak.

Kosatky lovící ryby jsou velmi hlasité a neustále si mezi sebou „povídají“. Naproti tomu kosatky lovící tuleně nebo delfíny bývají při lovu téměř potichu. Jejich kořist má totiž výborný sluch a hlasitá komunikace by je prozradila.

Je to další důkaz toho, že zvuky velryb nejsou náhodné. Přizpůsobují se situaci a prostředí.

Hluk lodí jejich svět ničí

Velkým problémem dnešních oceánů je lidský hluk. Motory lodí, nákladní doprava nebo sonary výrazně narušují schopnost velryb komunikovat i lovit.

V některých oblastech už je hluk tak silný, že kosatky nedokážou správně používat echolokaci. Jinými slovy - jejich „akustický svět“ se stává chaotickým.

A právě protože jsou na zvuku existenčně závislé, může být tento problém pro některé populace velmi nebezpečný.

Rozumíme jim? Zatím jen částečně

Vědci zatím nedokážou vytvořit skutečný „slovník velrybí řeči“. Moderní technologie ale ukazují, že komunikace těchto zvířat je mnohem složitější, než si lidstvo dlouho myslelo.

Možná jednou opravdu pochopíme, co si velryby pod hladinou říkají. A možná zjistíme, že oceán byl po celou dobu plný rozhovorů, kterým jsme jen neuměli naslouchat.