Když dominanta Zlína dostala nový kabát

30. 10. 2025

Už je to 26 let, co byla dokončena rekonstrukce šestnáctipodlažní, téměř 80 metrů vysoké budovy, který se už ve třicátých letech stal nepřehlédnutelným symbolem nejen Zlína jako takového, ale především technického a obchodního pokroku, který regionu přineslo impérium rodiny Baťových. 

Baťův mrakodrap, ikonická stavba ve Zlíně, prošel v roce 2004 rozsáhlou rekonstrukcí a byl slavnostně znovuotevřen jako moderní administrativní centrum. Šestnáctipodlažní kolos, vysoký 77,5 metru, se stal novým sídlem Zlínského kraje a Finančního úřadu, čímž symbolicky navázal na svou bohatou historii spojenou s obuvnickým impériem značky Baťa. Slavnostní otevření se uskutečnilo 30. října 2004 za účasti stovek hostů, včetně významných osobností z regionu. Rekonstrukce, zahájená v srpnu 2003, stála přes 630 milionů korun a proměnila chátrající budovu v multifunkční prostor. Dnes slouží Krajskému úřadu Zlínského kraje v 9. až 15. podlaží a Finančnímu úřadu ve 4. až 8. podlaží, zatímco spodní patra hostí restauraci, expozice a výstavy, a nejvyšší patro nabízí kavárnu s vyhlídkovou terasou.

Historie slavné budovy sahá do 30. let 20. století. Mrakodrap, označovaný také jako budova č. 21 v areálu Baťových závodů, nebo prostě „jednadvacítka“, byl postaven v letech 1936–1938 podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka na pokyn Jana Antonína Bati jako sídlo ředitelství firmy Baťa. Tehdy se stal druhou nejvyšší moderní stavbou v Evropě, s inovativními prvky jako klimatizací, telefonním systémem a unikátním výtahem o rozměrech 3x5 metrů, který sloužil jako pojízdná kancelář. Během druhé světové války v roce 1944 se štěstím unikl bombardování Zlína, takže si zachoval původní vzhled. Po válce byl areál přejmenován na Svit a budova nadále fungovala jako administrativní centrum národního podniku, včetně Muzea obuvi v přízemí od roku 1959. V 90. letech byla výroba obuvi v areálu ukončena a Jednadvacítka začla chátrat.

Tomáš Baťa, zakladatel firmy, měl klíčový přínos pro rozvoj Zlína, i když mrakodrap vznikl až po jeho smrti v roce 1932. Narodil se v roce 1876 ve Zlíně a transformoval malou obuvnickou dílnu na globální koncern, který zaměstnával tisíce lidí. Jako starosta města od roku 1923 prosadil koncepci zahradního města pro zaměstnance svých firem, ve které použil architekturu standardizovaných modlů (6,15 x 6,15 m), která později ovlivnila i konstrukci mrakodrapu. Zavedl inovativní výrobní metody, sociální systémy pro zaměstnance – včetně bydlení, škol, nemocnice a banky – a položil základy moderního průmyslového města. Jeho přístup k managementu a urbanismu udělal ze Zlína modelový příklad, který inspiroval svět.

Dnes je Baťův mrakodrap kulturní památkou a turistickou atrakcí, symbolizující inovace a odkaz rodiny Baťových. Rekonstrukce v roce 2004 nejen zachovala historickou hodnotu, ale také budově zajistila nový život v službách veřejnosti.