Když Praha povyrostla o celou třetinu

30. 11. 2025

Před 58 lety se Praha najednou výrzaně zvětšila. Ne že by snad přišel zázračný stavitelský boom, jenom se změnily zákony. Jednadvace obcí v těsné blízkosti hlavního města se oficiálně staly jeho součástí.

Na konci listopadu 1967 vstoupil v platnost zákon č. 136/1967 Sb. o hlavním městě Praze – jeden z nejvýznamnějších územních rozšíření metropole od roku 1922. Nový zákon připojil k Praze 21 okolních obcí a osad Středočeského kraje o celkové rozloze 104 km² a přinesl hlavnímu městu přes 50 000 nových obyvatel.

Mezi nově připojenými byly například:

• Zbraslav, Lipence, Lochkov, Radotín (jižní směr),
• Řepy, Ruzyně, Přední Kopanina, Nebušice (západ),
• Šeberov, Újezd u Průhonic, Pitkovice (jihovýchod),
• Běchovice, Klánovice, Koloděje (východ),
• a menší části jako Lahovice, Slivenec nebo Lipany.

Rozšíření bylo reakcí na rychlý růst Prahy v 50. a 60. letech – panelová sídliště se rozlévala přes původní hranice a město potřebovalo prostor pro novou bytovou výstavbu, průmysl i dopravní napojení. Zákon také sjednotil správu hlavního města a zrušil dosavadní členění na 10 městských obvodů; místo toho vzniklo 10 správních obvodů Praha 1 až 10, které se postupně rozšiřovaly.

Zatímco v roce 1960 měla Praha rozlohu 237 km², po roce 1967 to bylo už 341 km². O tři roky později, v roce 1974, přibylo dalších 134 km² (např. Dolní Chabry, Čakovice, Letňany, Satalice, Horní Počernice nebo Újezd nad Lesy), takže dnešní rozloha 496 km² vznikla v podstatě během jediné dekády.

Mnoho připojených obcí si zachovalo svůj venkovský ráz dodnes – Klánovice, Koloděje nebo Nebušice patří k nejluxusnějším pražským adresám, zatímco Zbraslav nebo Radotín se staly plnohodnotnými městskými částmi s vlastní radnicí. Zákon z roku 1967 tak položil základ dnešní „Velké Prahy“ – města, které už dávno není jen historické jádro, ale i desítky původně samostatných vesnic a městeček.