Největší diplomatický otřes digitální éry

28. 11. 2025

Rok 2010 přinesl jeden z největších informačních otřesů moderní éry. Stačil jediný server, pár partnerů z velkých médií a obrovská databáze, která se nikdy neměla dostat ven. WikiLeaks tehdy odstartoval únik, který způsobil diplomatické zemětřesení napříč celým světem.

28. listopadu 2010 zveřejnil WikiLeaks první část úniku, který později dostal jméno Cablegate. Šlo o neuvěřitelných 251 287 tajných diplomatických depeší odeslaných americkými ambasádami a konzuláty mezi lety 1966 a 2010.

Začaly vyplouvat interní komentáře o světových lídrech, zákulisní popisy krizí i informace, které měly zůstat jen mezi ambasadory a Washingtonem. Diplomacie najednou měla i svou „upřímnou tvář“, a ne vždy lichotivou.

Šlo o tak rozsáhlý unik, že se o něm mluvilo jako o „čtvrt miliónu depeší“. A přišla i rychlá reakce států. Bílý dům varoval, že zveřejnění ohrožuje národní bezpečnost i mezinárodní vztahy. Některé vlády dokonce vydaly interní příkazy, jak mají jejich úřady reagovat při citacích v médiích.

Zpočátku WikiLeaks publikoval dokumenty postupně a v úzké spolupráci s prestižními redakcemi jako byly The Guardian, Der Spiegel, The New York Times... Ale 1. září 2011 přišel zlom.

WikiLeaks uvedl do oběhu všech 251 287 depeší najednou. Včetně pasáží, které byly původně z bezpečnostních důvodů začerněné. Tím skončila devítiměsíční série postupných odhalení a celá aféra se definitivně zapsala do dějin digitální éry.

Najednou bylo jasné, jak křehká je kontrola nad státními daty, ukázalo se, že i nejmocnější diplomacie může být během pár hodin naprosto průhledná a otevřel se prostor pro nové debaty o svobodě informací, ochraně zdrojů i hranicích whistleblowingu

Od té doby už svět bere datové úniky vážně a ví, že digitální sejfy nejsou neprůstřelné.