Pelíšky: Příběhy z natáčení, které vás překvapí

8. 4. 2025

Když se řekne Pelíšky, většině z nás se vybaví ikonické hlášky, nezapomenutelné postavy a atmosféra konce 60. let. Tento film měl premiéru 8. dubna 1999, uběhlo tedy už 26 let. Snímek je nedílnou součástí české kinematografie. Režisér Jan Hřebejk a scenárista Petr Jarchovský v něm zachytili nejen dobu, ale i to, jak se tehdy žilo, mluvilo – a jaké to bylo doma. Pojďme se podívat na několik méně známých příběhů z jeho natáčení, které dodávají filmu další rozměr.

Věděli jste, že název Pelíšky nebyl zpočátku přijímán s nadšením? Scenárista Petr Jarchovský a vydavatel Ladislav Horáček měli k tomuto titulu výhrady, považovali ho za "hloupý". Nakonec však název zůstal a dnes si bez něj film nedokážeme představit.

Ztracený scénář

Představte si, že druhý den natáčení se ztratil celý scénář, včetně režisérských poznámek Jana Hřebejka. Po intenzivním hledání ho našli mezi rekvizitami, což umožnilo pokračovat v natáčení bez větších komplikací.

Improvizace, která tvořila děj

Mnohé z nezapomenutelných scén vznikly díky improvizaci herců. Jaroslav Dušek (Saša Mašláň) například přišel s nápadem na erotickou předehru s těžítkem, což dodalo filmu autentičnost a humor. 

Ve scéně ze začátku filmu, kdy strýc Václav (Bolek Polívka) zapíchne hořící prskavku do vlasů paní Krausové (Simona Stašová), šlo také o čistou improvizaci!

Mimochodem, věta: „A skláři nebudou mít co žrát, “ kterou babička Šebková (Stella Zázvorková) pronesla v reakci na nerozbitné skleničky, ve scénáři původně nebyla. Vymyslela si ji sama herečka.

Náročné scény s ohněm

Scéna, kde Miroslav Donutil zapaluje panáka alkoholu a vyfukuje plamen, byla technicky náročná. Kvůli bezpečnosti asistovali pyrotechnici a za hercem stál asistent s plamenometem. Pozorný divák může ve filmu zahlédnout kousek tyče plamenometu.

Jaroslav Dušek během natáčení scény s hořící karmou zažil chvíle, na které asi nevzpomíná s úsměvem. Vlasy mu vzplály hned několikrát. Záběr se totiž musel točit šestkrát,  a protože nakonec „došel materiál“, dostal malý příčesek. 

Skutečná filmová místa

Dům rodin Šebkových a Krausových najdete v pražských Košířích v ulici Schodová. Domov mládeže, kde učil Saša Mašláň, je ve skutečnosti Fakulta tělesné výchovy a sportu v pražských Vokovicích.

Ocenění a úspěch

Film získal Cenu diváků na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 1999 a Jiří Kodet byl oceněný Českým lvem za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Pelíšky nejsou jen filmem, jsou fenoménem, který i po letech od svého vzniku baví a dojímá diváky všech generací.