Příběh Louise Armstronga
.webp?ts=)
„And I think to myself... what a wonderful world.“ Stačí jedna jediná věta a rázem slyšíte v hlavě ten chraplavý, hřejivý hlas Louise Armstronga. Před očima se vám vybaví ten ikonický úsměv. Dnes by oslavil 124. narozeniny. A my si ho připomínáme jako muže, který změnil svět jazzu, ale i jako symbol čistého lidského optimismu.
Louis Armstrong se narodil v roce 1901 v New Orleans. Ve městě hudby, ale i tvrdé reality. Vyrůstal v chudobě, a první zkušenosti s hudbou nasbíral paradoxně v polepšovně, kde se naučil hrát na kornet. Už ve 20. letech ohromoval jazzový svět a rychle se stal první globální hvězdou žánru. Pod přezdívkami jako třeba Satchmo nebo Pops si podmanil publikum po celém světě. Jeho nahrávky s Hot Five a Hot Seven zůstávají zlatým fondem jazzu.
Armstrong ale neovlivnil jen hudbu – měnil společnost. V době rasové segregace se dokázal prosadit jako černošský umělec i u bílého publika. Otevřeně se vyjadřoval ke společenským problémům, třeba při krizi v Little Rocku, kde se zastal černošských studentů.
Ale nikdy neztrácel úsměv. Nikdy nepřestal hrát. Pro něj byla hudba mostem – a tím mostem spojoval lidi bez ohledu na barvu pleti nebo původ.
Louis Armstrong zemřel v roce 1971, ale jeho odkaz je nesmrtelný. V New Orleans mu dodnes pořádají jazzové slavnosti, jeho jméno je v každém Hall of Fame, jeho hlas stále rezonuje v seriálech, filmech, na vinylech i Spotify playlistech, protože díky Louiemu víme, že i svět plný chaosu může být wonderful.