Proč je Klementinum tak důležité pro klimatology po celém světě

1. 1. 2026

Pražské Klementinum dnes většina lidí zná jako barokní dominantu Starého Města a turistický magnet, jenže zároveň jde o jedno z nejdůležitějších míst světové meteorologie. Právě tady se totiž už 242 let bez přerušení zapisuje počasí, což z Klementina dělá jednu z nejdelších souvislých meteorologických řad na planetě.

Všechno začalo 1. ledna 1784. Tehdy se v Klementinu rozběhl systematický a přesně daný způsob měření počasí, který položil základy moderní české meteorologie. Hlavní zásluhu na tom měl Antonín Strnad, žák slavného astronoma Josefa Steplinga, který převzal odpovědnost za pravidelné pozorování teploty, tlaku i vlhkosti vzduchu.

Měření probíhalo podle takzvaných mannheimských hodin, tehdejšího mezinárodního standardu. Znamenalo to zapisovat údaje třikrát denně. Konkrétně v 7 ráno, ve 14 hodin a ve 21 hodin večer. Díky této přesnosti a důslednosti vznikla unikátní datová řada, která je dnes naprosto klíčová pro studium dlouhodobých klimatických změn. Právě kontinuita dělá z klementinských měření světový unikát.

Z těchto záznamů dnes víme, jak extrémní dokáže být pražské počasí. Například 24. ledna 1784 klesla teplota až na –12 °C. Na opačném pólu stojí moderní rekordy. 21. července 2023 ukázal teploměr v Klementinu neuvěřitelných +37,9 °C. Právě srovnání takto vzdálených dat umožňuje odborníkům přesně sledovat, jak se klima v průběhu staletí proměňuje.

Díky tomu dnes máme k dispozici detailní přehled o počasí v Praze téměř „hodinu po hodině“ už od konce 18. století. Takovou kontinuitou se může pochlubit jen minimum míst na světě. Data z Klementina využívají klimatologové, historici i vědci zabývající se globální změnou klimatu a jsou volně dostupná i veřejnosti prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu.