Slaví narozeniny

10. 5. 2026

Český písničkář, jehož tvorba je pevně spojená s Prahou, dnes slaví narozeniny. Ivan Hlas patří k autorům, kteří nikdy nešli po povrchu - jeho písně mají atmosféru, příběh a často i jemnou poetiku.

Od knihkupce k muzikantovi

Narodil se 10. května 1954 v Praze. Dětství strávil nejprve na Vinohradech, později na Hanspaulce. Vyučil se knihkupcem a tomuto řemeslu se několik let skutečně věnoval. Jeho profesní cesta ale nebyla přímočará - vystřídal řadu zaměstnání, od topiče přes pošťáka až po kulisáka ve Stavovském divadle.

Hudba však byla v jeho žiovtě přítomná vždy. Na kytaru se učil už jako dítě a první píseň napsal kolem jedenácti let. Postupně se stal součástí několika kapel a projektů, ale vždy zůstával především autorem a vypravěčem.

Hudba, která má duši

Během let prošel skupinami jako Navi Papaya, Továrna nebo Ivan Hlas a Nahlas. Spolupracoval také s dalšími výraznými jmény české scény a podílel se na vzniku řady známých písní.

Zásadní moment přišel s filmem Šakalí léta. Právě hudba k tomuto snímku mu v roce 1993 vynesla Českého lva za nejlepší hudbu. Písně z filmu zlidověly a dodnes patří k tomu nejznámějšímu, co v české hudbě vzniklo.

Poslední pražský bohém

Ivan Hlas bývá označován jako „poslední pražský bohém“. Jeho tvorba stojí na jednoduchosti, ale zároveň silné atmosféře. Texty často balancují na hraně poezie a obyčejného života.

Sám za jeden z nejlepších považuje text z písně Návrat z noční šichty, kde zachycuje tichou, téměř filmovou náladu pražských ulic. Právě schopnost vystihnout moment a přenést ho do hudby je jeho nejsilnější stránkou.

Rozmanitost

Vedle hudby se věnoval i psaní knih a občasnému herectví. Vystupoval například v projektu věnovaném Bedřichovi Smetanovi a podílel se i na hudební tvorbě pro divadlo.

Dnes koncertuje především v rámci Ivan Hlas Tria, kde pokračuje v tom, co je mu nejbližší - komorní, autentické muzice bez zbytečných efektů.

Síla návratu

V roce 2019 mu lékaři diagnostikovali rakovinu hlasivek. Nemoc se mu ale podařilo překonat a vrátit se zpět k hudbě. I to jen potvrzuje, že jeho vztah k muzice není povrchní, ale hluboký a celoživotní.