Strach z neznáma: Proč se tak bojíme vykročit jinam

Je to ten zvláštní pocit, který se ozve vždycky, když se před námi otevře nová cesta. Nevidíme, kam vede, nevíme, co bude za rohem – a právě to v nás vyvolá obavy. Strach z neznáma. Nepříjemný, tichý společník, který šeptá: „A co když to nedopadne?“

Mozek miluje jistotu. Když ví, co čekat, cítí se v bezpečí. I když to, co známe, není úplně ideální, raději zůstáváme v tom, co je předvídatelné. Proto někdy zůstáváme v práci, která nás nebaví. Proto si netroufneme na nové místo, nové přátele, nové nápady. Ne proto, že bychom nechtěli – ale protože nevíme, co nás čeká.

Neznámo je pro mozek jako temný les. Nevíme, jestli v něm číhá vlk, nebo jestli tam roste ta nejkrásnější květina. A tak často zůstáváme stát na kraji, ačkoliv někde uvnitř cítíme, že by stálo za to se do toho lesa vydat.

Změna jako skok do vody

Udělali jste někdy skok do studené vody? První vteřiny jsou šok, tělo protestuje. Ale pak… si zvyknete. A najednou se cítíte svěže, svobodně, silně. Se změnami je to podobné. Nejhorší je ten první krok. První „ano“, první „zkusím to“, první „jdu do toho, i když se bojím“.

Strachu z neznáma se nezbavíme tím, že ho budeme ignorovat. Ale tím, že mu podáme ruku. Řekneme si: „Bojím se, ale jdu.“ A najednou zjistíme, že to, co se zdálo děsivé, je jen nový začátek.

Co kdyby to dopadlo dobře?

To je otázka, kterou si málokdy položíme. Co když právě to nové, neznámé, přinese radost, klid, naplnění? Co když změna, které se tolik bojíme, je přesně to, co jsme celou dobu potřebovali?

Možná vás čeká nový obzor. Možná tam bude slunce, možná vítr. Ale jedno je jisté – když zůstáváme pořád na stejném místě, nikdy nezjistíme, co všechno bychom mohli zažít.

Tak co s tím?

Příště, až vás něco bude lákat – nová výzva, změna, nečekaná možnost – zastavte se a zeptejte se sami sebe: „Bojím se, protože je to špatně, nebo jen proto, že to ještě neznám?“

A třeba si řeknete – pojďme to zkusit. Protože i malý krok do neznáma je víc než velké zůstávání ve známém, které už nám dávno nic nepřináší.

A možná zjistíte, že strach není překážka, ale brána. A klíč k ní máte dávno v kapse.