Věra Čáslavská a její tichý protest proti okupaci

11. 10. 2025

Před 57 lety začaly v Mexico City XIX. letní olympijské hry a pro Československo se staly jedním z největších triumfů sportovní historie. Naše výprava tehdy přivezla 13 medailí, z toho 7 zlatých. Největší hvězdou se stala gymnastka Věra Čáslavská, která nám vybojovala 4 zlaté a 2 stříbrné medaile.

Čáslavská tehdy zvítězila ve víceboji, na přeskoku, bradlech i v prostných a stala se jednou z nejlepších gymnastek všech dob. Celkově má na kontě 7 zlatých olympijských medailí a dlouhých 56 let držela světový rekord v počtu individuálních zlatých mezi ženami, než ji v roce 2024 překonala plavkyně Katie Ledecká.

Úspěchy Čáslavské v Mexiku jsou ale obdivuhodné i kvůli okolnostem. Jen pár týdnů před hrami zažila země okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Čáslavská, signatářka manifestu Dva tisíce slov, trénovala v ústraní, aby se vyhnula zatčení. A pak, na olympijských pódiích, předvedla své životní výkony. Mexičané ji milovali. Dokonce se tu provdala za atleta Josefa Odložila a její svatba se stala událostí pro celé město.

Čáslavská ale nezůstala jen sportovní ikonou. Při ceremoniálech na kladině a prostných, kde skončila druhá za Sovětkami, využila svou chvíli k protestu. Zatímco hrála sovětská hymna, sklopila oči k zemi a odvrátila hlavu. Byl to její tichý protest proti okupaci, který si všiml celý svět. Podobně jako američtí sprinteři Smith a Carlos se zdviženou pěstí za Black Power, i Čáslavská ukázala, že sport a politika se na olympiádě 1968 nedaly oddělit.

Doma ji čekaly roky perzekucí. Zákaz cestovat, zákaz sportovat. Přesto pro Čechoslováky zůstala hrdinkou. Po roce 1989 se vrátila do veřejného života, vedla Český olympijský výbor a inspirovala novou generaci sportovců.

Když v roce 2016 zemřela, vzpomínalo se na ni nejen jako na nejlepší českou gymnastku, ale i jako na symbol odvahy a její gesto se skloněnou hlavou se stalo symbolem touhy po svobodě, která nezmlkla ani na olympijském pódiu.