Vzpomínka na muže, který bavil, oslňoval a inspiroval

20. 4. 2026

Dva roky už uplynuly od chvíle, kdy odešel Josef Laufer. Zemřel 20. dubna 2024 ve věku 84 let po dlouhé a náročné nemoci. Jeho odchod uzavřel životní příběh člověka, který patřil k váznamným osobnostem české kultury a zanechal za sebou stopu v hudbě, filmu i televizi.

Život napříč Evropou i profesemi

Josef Laufer se narodil ve Francii, dětství prožil v Anglii a do Československa se s rodinou vrátil po válce. Už jeho životní start byl neobvyklý a možná i proto nikdy nezůstal jen u jedné cesty.

Vyučil se, pracoval ve výzkumu, ale brzy ho to táhlo k divadlu. Po studiích na DAMU se naplno pustil do herectví, zpěvu i tvorby. Byl typem umělce, který se nezastaví u jedné role. Psal texty, režíroval, moderoval a dokázal se prosadit i v zahraničí. Pomáhaly mu i jazykové schopnosti, plynně mluvil několika jazyky.

Šoumen, který měl energii

Na jevišti i před kamerou byl nepřehlédnutelný. Diváci si ho pamatují z filmů, seriálů i muzikálů, stejně jako z koncertů. Jeho vystupování mělo tah, energii a nadhled. Uměl zaujmout hlasem, pohybem i výrazem.

K jeho nejznámějším písním patří třeba „Sbohem, lásko, já jedu dál“, ale během kariéry jich vznikla celá řada. Mnohé si psal sám. Právě schopnost kombinovat různé dovednosti z něj dělala umělce, který dokázal oslovit široké publikum.

Život s úspěchy i rozpory

Jeho kariéra ale nebyla jen bezstarostná. V 70. letech vzbudila pozornost píseň „Dopis Svobodné Evropě“, která byla vnímána velmi kontroverzně. Laufer ji později označoval za parodii, přesto mu ji někteří kolegové dlouho připomínali.

Stejně tak se objevovaly informace o jeho evidenci u StB, které sám odmítal. Přesto ho většina lidí vnímala především jako umělce, který dokázal bavit a strhnout publikum.

Čtyři roky mezi životem a smrtí

Zlom přišel v březnu 2020. Josef Laufer podstoupil operaci srdeční chlopně, při které došlo ke komplikacím. Prodělal srdeční zástavu a lékaři ho uvedli do umělého spánku.

Z něj se už nikdy plně neprobral. Následovaly čtyři roky v takzvaném perzistentním vegetativním stavu. Čas, kdy byl fyzicky přítomen, ale bez kontaktu s okolím.

Pro rodinu i blízké to bylo dlouhé a náročné období plné nejistoty.

Konec jedné životní kapitoly

Josef Laufer zemřel 20. dubna 2024. Příčinou byla zástava srdce. Odešel tiše, po letech, kdy jeho život visel na hraně mezi bytím a nebytím.

Jeho příběh tím ale nekončí. Zůstává v písních, ve filmech i ve vzpomínkách lidí, kteří ho zažili naživo. Jako energického člověka, který měl dar zaujmout a rozdávat radost.

Odkaz, který zůstává i po smrti

Josef Laufer byl umělcem mnoha tváří. Neuzavíral se do jedné škatulky a dokázal využít talent naplno. Přes všechny zvraty jeho života zůstává jedním z těch, na které se nezapomíná.

A právě proto má smysl si ho připomínat. Nejen kvůli tomu, jak odešel, ale hlavně kvůli tomu, jak žil.