Závěť, která změnila dějiny

27. 11. 2025

Nobelova cena má dnes punc naprosté prestiže, ale její začátek byl překvapivě dramatický. V roce 1895 Alfred Nobel, švédský chemik, vynálezce dynamitu a majitel zbrojovky Bofors, podepsal v pařížském Švédsko-norském klubu závěť, která šokovala jeho okolí. Rozhodl se totiž věnovat většinu svého majetku na fond, z něhož se budou každoročně udílet ceny lidem, kteří v uplynulém roce „nejvíc prospěli lidstvu“.

Jeho důvody nejsou dodnes úplně jasné, i když se často zmiňuje legenda o novinovém nekrologu, který ho vylíčil jako „kupce smrti“. Ať už bylo pozadí jakékoliv, právě tímto krokem se začal psát příběh nejznámějších ocenění na světě.

Když Nobel o rok později zemřel, jeho rodinu závěť pořádně zaskočila. Čekali, že majetek zůstane doma, a představa jeho rozdělení na mezinárodní ceny se jim vůbec nezamlouvala. Trvalo pět let, než se vyřešily spory a ustavila Nobelova nadace. Teprve v roce 1901 se tak mohly poprvé předat ceny za fyziku, chemii, medicínu, literaturu a mír.

Postupně se z Nobelovek stal globální fenomén. Získaly pověst nejvyššího uznání pro vědecké průlomy, literární díla i mírotvornou práci. V roce 1969 k původním pěti oborům přibyla ještě Cena Švédské národní banky za ekonomii, i když ji oficiálně nezaložil Nobel. Výběr laureátů mají na starosti tři instituce. Dvě švédské akademie a norský parlament. Právě ty vynesly na světové výsluní jména jako Albert Einstein, Marie Curie, Nelson Mandela nebo Malála Júsafzajová.

Nobelovy ceny se ale nevyhnuly kontroverzím. Literární ocenění téměř každoročně vyvolává debaty a mezi laureáty najdeme i ty, kteří cenu odmítli. Třeba Jean-Paul Sartre v roce 1964 nebo vietnamský vyjednavač Lê Đứk Thọ v roce 1973. 

I po více než sto letech ale platí, že Nobelova cena zůstává symbolem mimořádného přínosu lidstvu. Je spojena s obrovskými posuny v poznání, od Einsteinovy teorie relativity přes průlomové výzkumy Marie Curie až po práci osobností, které zásadně ovlivnily boj za mír či lidská práva.