Interiér není jen hezká fotka. Domov má odrážet člověka, který v něm žije

3. 9. 2026

Interiér může být dokonale sladěný a vypadat jako z katalogu. Podle interiérové designérky Alice Dočkalové to ale samo o sobě nestačí. Při své práci se snaží především o to, aby návrh odpovídal konkrétním lidem, jejich životu a potřebám. Sama říká, že navrhuje interiéry s duší.

Při navrhování pro ni není nejdůležitější pouze výsledný vzhled. Podstatné je, jak se budou lidé ve vytvořeném prostoru skutečně cítit.

„Nesnažím se vytvořit jenom hezký interiér, který by vypadal krásně na fotce nebo jako z katalogu. Mně jde o to, aby se v tom interiéru klienti cítili opravdu dobře, aby se tam rádi vraceli, “ vysvětluje Alice Dočkalová.

V oboru se pohybuje přibližně deset let. Cesta k interiérovému designu přitom nebyla úplně přímočará. Od dětství ráda kreslila a tvořila rukama, po gymnáziu ale zamířila na ekonomickou vysokou školu a následně pracovala v korporátním prostředí. Postupně zjistila, že jí kreativní práce chybí.

„Chtěla jsem, aby za mnou bylo něco vidět, aby moje práce byla někomu prospěšná, užitečná, aby to mělo nějaký dopad, “ vzpomíná.

Od barev a nábytku až po velkou rekonstrukci

Rozsah práce interiérového designéra se může výrazně lišit podle toho, v jaké fázi se na něj klient obrátí. Někdy jde o pomoc s již hotovým bytem, jindy se designér zapojí do rozsáhlé rekonstrukce.

Jedním z posledních velkých projektů Alice Dočkalové byla rekonstrukce rodinné vily, na které pracovala přibližně rok a půl.

„Tam jsme šli opravdu na dřeň. Přidávala jsem okna, ubírala okna, hodně jsme bourali a podobně. Bylo tam hodně sutin, “ popisuje.

Jindy přichází na řadu až ve chvíli, kdy je byt stavebně dokončený. Tehdy může pomoci například s jeho zařízením, výběrem barev nebo materiálů. Důležitou roli přitom hraje i velikost současných bytů, protože na menším prostoru je potřeba jednotlivá řešení dobře promyslet.

Nejdřív je potřeba poznat člověka

Na začátku spolupráce proto přichází řada otázek. Designérku zajímá nejen to, co se klientovi líbí, ale také jeho každodenní život, zájmy nebo věci, které chce v interiéru zachovat.

„Standardně začínám tím, že se hodně ptám klienta na to, co mu na tom interiéru vadí, nevadí, co se mu líbí, co by chtěl zanechat, jak žije, jaké má zájmy a podobně. Poslouchám i to, co zazní mezi řádky, “ říká.

Právě díky tomu může vzniknout prostor, který není jen přehlídkou aktuálních trendů, ale má vztah ke konkrétnímu člověku.

„Mně jde vlastně o to, aby se tam ti lidé cítili dobře a rádi se tam vraceli, “ uzavírá Alice Dočkalová.

Více zde. 

*

Příště to ve Zlatých českých ručičkách může být i o vás - nebo o někom, koho do pořadu doporučíte. Napište Petrovi na sliva@radioblanik.cz nebo stačí vyplnit tento jednoduchý formulář. 

*

Všechny díly oblíbeného pořadu Zlaté české ručičky najdete tady.