Knedlíky a jejich historie

Ano, knedlíky! Ta současná podoba v sobě skrývá dlouhý vývoj. Původně měly jiné složení a nebyly brány jako příloha, ale hlavní chod. Různě se plnily, do chlebového těsta se přidávalo maso, mouka nebo i rýže, a jedl je jak prostý lid, tak i šlechta.

Ve druhé polovině 19. století se však ve Vídni začaly servírovat houskové knedlíky. Netřeba dlouho čekat a recept se dostal i do českých zemí, kde si ho naše kuchařky výrazně vylepšily. Na scénu tak přichází třeba knedlík karlovarský, o kterém se traduje, že jeho chuť byla mnohem lepší než ta původní vídeňská. Přezdívá se mu také svatební nebo fajnový.

Samozřejmě sehrál důležitou roli i v kombinaci s tím, co k němu bylo podáváno. Během první republiky byly vyhlášené kombinace se svíčkovou, gulášem, šípkovou či pažitkovou omáčkou. K popularizaci knedlíků přispěly také známé kuchařky Magdalena Dobromila Rettigová nebo Marie Janků-Sandnerová, která je autorkou mnoha prvorepublikových kuchařek.

Dříve také platilo, že by se dívka neměla vdát, dokud neumí připravit právě knedlíky.

Samozřejmě ani bramborová varianta na sebe nenechala dlouho čekat, protože brambor bylo dost. A tím nám vznikají i sladké varianty.

V Krkonoších nebo na Šumavě, dodnes se neví, kde vznikla varianta chlupatých knedlíků. V jižních Čechách jsou známé šulánky, drbáky nebo bosáky. Na Slovensku zase vyhlášené halušky.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK