Proč jsme na mol, když jsme opilí, a co má společného Zagorka s nejistotou?

3. 7. 2025

Jsou výrazy, které používáme tak nějak automaticky, aniž bychom věděli proč. Třeba jako „přivést někoho na buben“ – proč zrovna buben? Nebo „kámen úrazu“. To taky na první pohled nedává smysl. A co třeba „dělat Zagorku“?

Tenhle pojem vznikl z filmu Trhák. Kdo viděl, jistě ví – muži jí nadbíhali, ale ona byla vždy nejistá a nerozhodná.

Spojení kámen úrazu vychází z Bible. Mluví se tam o kameni chrámu, o který zakopne každý, kdo nevěří. Zajímavou podobnost ale najdeme i v pruském soudním sporu z 19. století. Dva příbuzní se tehdy hádali o velký balvan, který ležel na hranici jejich pozemků. Soudce nakonec nechal kámen přemístit před soudní budovu, aby překážel každému, kdo by chtěl soud zatěžovat malichernostmi.

A co znamená přivést někoho na buben? Ve středověku se bubnováním oznamovala různá sdělení – třeba dražba. A právě při dražbě se často rozprodával majetek někoho, kdo upadl do dluhů. Tedy „na buben“.

Závěrem ještě stihneme výraz být na mol. Ve staročeštině se slovem molek označoval opilec. Možná kvůli podobnosti – motající se opilec připomínal poletujícího mola.

A další fráze, jako třeba dělat křena nebo jít na kutě, si necháme zase na příště.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK