Balkán jako Divoký západ

12. 12. 2025

Ve Stuttgartu se v ten večer doslova třáslo kino Universum. Pierre Brice, tehdy téměř neznámý herec, se musel z premiéry proplížit v policejní uniformě, aby ho nadšení fanoušci nedostali. A nebylo se čemu divit. Poklad na Stříbrném jezeře představil evropskému publiku Vinnetoua tak přesvědčivě, že odstartoval „May-mánii“ šedesátých let.

V kinech utržil přes 6,4 milionu marek. Úspěch přišel i k nám. Během dvou let ho tu vidělo téměř šest milionů diváků, do konce dekády dokonce přes osm. Pro velkou část tehdejší generace to bylo první velké setkání s Divokým západem. S romantikou prérií, s hrdiny, kteří drží slovo, a padouchy, které poznáte po prvním záběru.

Pokladu na Stříbrném jezeře staví na dynamice dvou mužů, jejichž přátelství se stalo symbolem celého žánru. Vinnetou v podání Pierra Brice, uhrančivý, vznešený, tichý bojovník, a Old Shatterhand Lexe Barkera, vysoký, urostlý, hollywoodsky charismatický hrdina. Chemie mezi nimi byla natolik silná, že dodnes patří k nejpůsobivějším filmovým dvojicím evropské kinematografie.

Velkou zásluhu na atmosféře filmu má i prostředí. Natáčelo se převážně v tehdejší Jugoslávii. Kaňony, řeky i skály Balkánu posloužily jako dokonalá náhrada amerických prérií. Vrcholem jsou scény z Plitvických jezer, která se díky filmu dostala do povědomí všech milovníků mayovek a dodnes k nim míří turisté jako na poutní místa. Westernové městečko vzniklo u pobřeží Starigrad-Paklenica a spousta dalších scén se točila v drsné, ale nádherné přírodě, kterou si tehdejší divák neměl šanci prohlédnout jinak než právě na plátně.

A i když od premiéry uplynulo přes šedesát let, stačí pár tónů Böttcherovy melodie a člověk je zpátky u táboráku, slyší cinkání ostruh a vidí Vinnetoua s Old Shatterhandem, jak míří vstříc dalšímu dobrodružství.