Fenomén večerních škol očima českého filmu

15. 12. 2025

Rok 1960 si většina lidí vybaví jako dobu spartakiád, velkých plánů a budovatelských hesel. Jenže vedle toho se v Československu rozjel i jeden docela praktický „vynález“, který změnil život tisícům dospělých. Studium při zaměstnání. Večer po šichtě, v montérkách nebo po dni v kanceláři, z práce rovnou do lavice.

Dálkové a večerní studium tehdy začalo fungovat jako druhá šance pro ty, kdo chtěli maturitu, lepší kvalifikaci nebo prostě jen dohnat, co jim vzala válka a poválečné roky. A jako bonus? Bez tohohle fenoménu by s velkou pravděpodobností nikdy nevznikla komedie Marečku, podejte mi pero!.

Socialistické Československo chtělo vzdělanější pracanty a zároveň potřebovalo lidi posouvat na vyšší pozice. Jenže bez papíru to nešlo. Večerní školy pro pracující tak otevřely střední školy, průmyslovky a různé nástavby i pro ty, kteří už dávno vyměnili učebnice za výrobní linku. Najednou bylo možné dodělat si maturitu, aniž by člověk musel dát výpověď a vrátit se do denního studia. A kupodivu to fungovalo. Tisíce lidí si tímhle způsobem reálně zvedly kvalifikaci a pro spoustu z nich to byla životní výhra. Lepší práce, lepší plat, větší jistota.

Kdo tenhle svět večerní školy pochopil úplně dokonale, byli Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Nejen že ho pozorovali, oni ho i žili. Oba ve večerní škole pracujících skutečně učili, takže přesně věděli, jak vypadá třída, kde nesedí puberťáci, ale unavení dospělí, kteří mají za sebou směnu, doma rodinu, a přesto se snaží někam posunout. A z téhle reality pak vytěžili komediální zlato. V roce 1976 šel do kin film Marečku, podejte mi pero! a stal se okamžitě hitem. V kinech ho viděly přes dva miliony diváků. Dnes patří k nejreprízovanějším českým filmům vůbec.

Když se na večerní školy podíváte dnes, vypadá to skoro jako prehistorie. Klasické „po práci do lavice“ už není tak rozšířené, protože svět přešel na dálkové studium, online kurzy a flexibilnější formy vzdělávání. Ale stále platí že to, že jsme dospělí a máme práci na plný úvazek, nám nebrání vrátit se k učení.