Hra, kterou znáte nazpaměť a stejně se zasmějete
Komedie, kterou diváci znají skoro nazpaměť, dopředu vědí, co přijde a stejně se smějí znovu a znovu. Právě dnes, 27. března, od její premiéry uplynulo přesně 32 let. Tohle všechno je Záskok.
Premiéra proběhla v roce 1994 a od té doby se ze Záskoku stal jeden z největších fenoménů Divadla Járy Cimrmana. Pravděpodobně jde dokonce o jejich nejoblíbenější a nejrychleji vyprodanou hru.
Začátek nové éry
Pro Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka šlo o první hru napsanou bez omezení a cenzury. A je to na ní znát.
Základní princip je jednoduchý. Do rozjeté inscenace vstoupí hostující herec a místo toho, aby ji zachránil, ji začne rozkládat. Výsledkem je jedna z nejlepších divadelních parodií, jaké u nás vznikly.
Proč Záskok funguje i po 32 letech
Autoři nejdřív vytvořili „normální“ hru a teprve potom ji začali systematicky rozbíjet. Díky tomu má pevnou konstrukci, která drží i při opakovaném sledování.
Jako jediná hra souboru získal cenu Alfréda Radoka za hru roku 1994 a dostal se i na prkna Národního divadla.
Zároveň jde o jednu z nejpřístupnějších cimrmanovek. Nemusíte znát celý svět Járy Cimrmana, abyste se chytli. Stačí pochopit, jak absurdní umí být divadlo.
Záskok dnes
Ani po 32 letech nejde o nostalgii. Záskok se stále hraje a funguje i na nové publikum. To je možná jeho největší síla.